Geremia je starý, ohyzdný, ale bohatý. Jeho vztah k penězům je přímo chorobný. Geremia půjčuje nešťastníkům, kteří to nutně potřebují, a pak krutě, cynicky a s ironickou úlisností vymáhá půjčené peníze i s vysokými úroky. Moc, kterou má nad svými oběťmi, mu ale nepřináší štěstí, po němž prahne. Cítí se osamělý, navíc jeho matka, upoutaná na lůžko, není nikdy spokojená se synovými výsledky. Ještěže je tady Gino, který se stylizuje do kovboje a se kterým Geremia chodí občas na ryby, aniž ho považuje za přítele.

Jednoho dne mu Gino přivede jako novou potenciální oběť Saveria, který si chce půjčit, aby mohl vystrojit svatbu své dceři. Ukáže se, že Rosalba je krásná, ale nikoliv sentimentální, a zdá se, že Geremia si s ní bude rozumět jako pravý rodinný přítel. Groteskně stylizovaný film, natočený s velkým důrazem na estetickou stránku, je teprve třetím celovečerním dílem Paola Sorrentina, ale už podruhé v krátkém rozpětí se tomuto neapolskému rodákovi podařilo dostat se do soutěže v Cannes. Postavu lichváře Geremii vytvořil s pozoruhodným smyslem pro autorův záměr Giacomo Rizzo, další rodák z Neapole, který vytvořil řadu filmových a televizních rolí, ale který se věnuje především divadlu.