K řadě filmových děl podnícených tvorbou a osobností Franze Kafky přibývá český snímek Amerika. Jeho autoři, debutující režisér Vladimír Michálek a kameraman Martin Duba, se inspirovali Kafkovým nedokončeným románem, vydaným poprvé Maxem Brodem pod názvem Amerika v roce 1927 (v roce 1990 jej pod přesnějším titulem Nezvěstný přeložil Josef Čermák).

Impulzem pro filmové zpracování však byla teké úspěšná dramatizace, uváděná v pražské Ypsilonce, z níž byli převzati i někteří herci.Příběh nejistého mladíka, který se ocitá v neznámé zemi a prožije v ní nečekané osudové epizody, vychází z klasického tématu dozrávání. Karel Rossman se v Novém světě uchytí u bohatého a zásadového strýce Jakoba, ale po setkání s fatální ženou Klárou se ocitá na dně společnosti v područí dvou gangsterů.

Východisko z krušné situace nalezne hrdina s pomocí věčně opilého námořního topiče v cestě do vzdálené Oklahomy po boku hodné servírky Terezy. - Film překvapuje bohatou obrazností v níž se střídá průmyslová secese s velkolepými reály a interiéry, s přiznaným malovaným pozadím a trikovými záběry (výtvarník Jaroslav Róna).

Dominantní složkou je nabitá zvuková stopa, hýřící mnohostí typů hudby a ruchů. Zvukaři Michal Dvořák a Radim Hladík ml. Pracovali s nejmodernější technikou a použili ve výsledném tvaru kontaktní zvuk dialogů. V ambiciózní postmodernistické formální stránce se však poněkud vytrácí existenciální rozměr díla, jež nicméně patří k našim nejlepším současným filmovým projektům.