PRAHA 23. května (ČTK) - Kniha, která nevzbudí kontroverzi se neprodává, film, jenž nevzbudí kontroverzi nevyhrává. Pod tímto heslem zřejmě pracuje americký filmař, dokumentarista a spisovatel Michael Moore. Kontroverzní díla se mu tvořit stále daří, s jedním z nich - filmem Fahrenheit 9/11 - získal v sobotu Zlatou palmu, hlavní cenu filmového festivalu v Cannes. Politický dokument o vazbách mezi rodinou prezidenta USA George Bushe a rodinou bin Ládinů se díky této ceně zařadil mezi v minulosti oceněné filmové poklady jako Felliniho Sladký život nebo Antonioniho Zvětšeninu.
Snímky z Cannes: FOTOGALERIE 1 • FOTOGALERIE 2
"Bude vůbec (Bush) vědět, co jsem to dostal?" reagoval po předání ceny Moore na otázku, co na jeho ocenění řekne americký prezident. Právě provokativní otázky a odpovědi jsou pro něho příznačné.
Už jeho první snímek, patnáct let starý dokument "Roger a já", jenž pojednává o negativním vlivu továrny General Motors (GM) na život Moorova rodného městečka Flint, byl z velké části tvořen záznamem pokusů Moora domoci se rozhovoru s tehdejším šéfem GM Rogerem Smithem. Ačkoliv na další film si pak musel počkat šest let - a místo dokumentu se jednalo o satirickou komedii "Kanadská slanina", ve kterém hlavní roli hraje fiktivní prezident Spojených států pokoušející se vyprovokovat válečný konflikt s Kanadou -, Moore byl už v 90. letech zapsán jako jedinečný provokatér. Svou pověst pak utvrdil ve druhé polovině 90. let televizními snímky "Televizní národ" a "Nahá pravda" i dvěma knihami, jež se obě vyšplhaly na nejvyšší příčky seznamu bestsellerů listu The New York Times.
Do světa a k širší veřejnosti za hranicemi severoamerického kontinentu ale Moorovo jméno proniklo až v roce 2002, když získal v kategorii dokumentární film Oskara za snímek "Bowling for Columbine", ve kterém popisuje, kritizuje a ironizuje "americkou lásku ke zbraním". Právě v Kodak Theatre pak se soškou v ruce v přímém přenosu zvolal "Hanba vám, pane Bushi", a přiřadil se tak k nejznámějším a nejradikálnějším domácím kritikům Bushovy politiky.
Moorův poslední snímek, Fahrenheit 9/11, vzbuzoval poprask už dlouho předem. Nejdřív svým námětem, později i svými problémy s distribucí. Spory ohledně námětu, který se vedle kontaktů klanu Bushů na saúdskoarabskou rodinu bin Ládinů před i po 11. září 2001 zabývá i dalšími "chybami a podvody" Bushovy administrativy, byly očekávané. Skandál ve filmařských kruzích nicméně vyvolalo nedávné rozhodnutí vedení společnosti Miramax, která odmítla film distribuovat. Některé spekulace dávaly toto rozhodnutí do souvislosti s vazbami majitele Miramaxu, mediálního gigantu Walt Disney právě na prezidenta Bushe, což značně přispělo ke zvýšení zájmu o dílo. Miramax a Disney přitom tvrdí, že za kauzou stojí především Mooreova touha po publicitě.
Právě mediální prohnanost, manipulace s fakty a stavění se do role "posledního spravedlivého" jsou hlavními argumenty odpůrců Michaela Moora. Tvrdí, že veškeré jeho touhy se smrskávají jen na to, aby se zviditelnil a dobře prodal svůj film. Poukazují na to, že Moore se stylizující do pozice protivníka bohatých a mocných, a přitom je sám milionář. Umělec ale své zájmy vidí daleko prozaičtěji. "Dělám filmy prostě tak, aby lidi bavily a zároveň informovaly," prohlašuje. Další jeho plánovaný snímek by měl informovat o americkém systému zdravotní péče. Podle dosavadních zpráv je dostatek provokativních myšlenek zaručen.
