Hopperovi, který se naposledy ve větší roli objevil v roce 2008 ve snímku Umírající zvíře, loni v říjnu lékaři diagnostikovali rakovinu prostaty. V souvislosti s nemocí podal v lednu žádost o rozvod se svou pátou ženou, Victorií Duffyovou, kterou si vzal v roce 1996 a se kterou má šestiletou dcerku. Ještě letos v březnu dostal Hopper svou hvězdu na hollywoodském chodníku slávy.
Hopper si hned na počátku kariéry získal reputaci konfliktního a rebelujícího herce. Tato pověst ho provázela i v pokročilejším věku a k jeho pádům také přispěly drogy, alkohol a právě pověstný temperament. "Ve filmovém průmyslu jsou lidé praštění, velmi praštění a pak je tam Dennis Hopper," napsal o něm například britský filmový časopis Hotdog. Bouřlivý byl i osobní život tohoto pětkrát ženatého muže, který se kvůli svému chování na čas ocitl na černé listině několika studií.
Rodák z kansaského Dodge City hrál již jako teenager divadelní role v shakespearovském repertoáru. Před kamerou se poprvé objevil v roce 1954 ve filmu Johnny Guitar Nicholase Raye, jenž ho obsadil i do Rebela bez příčiny vedle Jamese Deana. Hopper se s Deanem sblížil a slavný filmový rebel ho podnítil k malování a fotografování. Hopper si zahrál i v Deanově posledním filmu Obr. Ve druhé polovině 50. let se uplatňoval v televizních seriálech, ale tehdy se objevily první problémy v Hollywoodu kvůli chování. A nastal ústup ze scény.
Vrcholem následného návratu byla kultovní Bezstarostná jízda (1969). Podle kolektivně napsaného scénáře (nominace na Oscara) a v produkci Petera Fondy tento film režíroval, za což obdržel cenu na MFF v Cannes za debut. Ve filmu vytvořil i ústřední postavu vlasatého motorkářského "hipíka" Billyho, který spolu se svým přítelem v podání Fondy putuje napříč USA. Jejich drogami napěchovaná cesta ukázala za doprovodu dobové hudby bouřlivou atmosféru tehdejších let a film podal jedno z nejcitlivějších svědectví o Americe 60. let také proto, že vycházel z životní zkušenosti svých tvůrců.
zdroj:
tisková zpráva
Poté přišla další krize a tvůrčí pauza. "Od roku 1971 do 1982 jsem nedělal filmy. Kromě jiného jsem demonstroval proti válce ve Vietnamu. Pamatuji, že mi nikdo nepomáhal. Odešel jsem žít do Paříže," řekl v jednom z rozhovorů. Někteří režiséři mu přesto občas nabídli hereckou příležitost, Hopper spatřoval ve všem spiknutí proti své osobě. Z tohoto divokého období plného drog a alkoholu pochází například role šíleného novináře ve filmu Apokalypsa Francise Forda Coppoly.
V roce 1982 skončil v léčebně. "Pil jsem dobrého dva a půl litru rumu denně a každých pár dnů vtáhl 14 gramů kokainu," vzpomínal na toto těžké období, ze kterého ho dostala podivná historka: "Kdosi vystavil mé staré fotografie, a to někoho podnítilo, aby za mnou přišel s nabídkou ukázat nejnovější malířskou tvorbu. A já k vernisáži udělal performanci - 'Ruskou smrtící židli'. Vstoupil jsem do kruhu sestaveného ze spojených zapálených dynamitových tyček. A dřepnul si, zatímco nálož explodovala. A přežil jsem. Když jsem přežil, chtěl jsem skoncovat se sebeničením, získat jasný pohled a jít dál."
Na výsluní se opět vrátil v roce 1986 rolí psychopata Franka Boothe v Lynchově Modrém sametu. Comeback pokračoval v 90. letech rolemi ve filmech Nebezpečná rychlost (1994) a Basquiat (1996).
Vedle herectví a režírování se Hopper věnoval fotografování. Vydal knihu fotografií Out of the Sixties a uspořádal řadu výstav. Několikrát také navštívil Česko, kde byly jeho nejslavnější filmy do roku 1989 tabu.
Bouřlivý byl i Hopperův rodinný život. V letech 1961-67 měl za manželku Brooke Haywardovou, v roce 1970 se za devět dní stačil oženit i rozvést se zpěvačkou skupiny Mamas and Papas a herečkou Michelle Phillipsovou, v roce 1972 uzavřel sňatek s herečkou Dariou Halprinovou a v letech 1989-1992 měl za manželku Katharinu La Nasaovou. Od roku 1996 byla jeho manželkou Victoria Duffyová. Celkem měl čtyři děti.
V roce 2008 byl Hopper povýšen do hodnosti komandéra francouzského Řádu umění a literatury.
