Soudní stíhačka Zašijte mě do lochu (Find Me Guilty) veterána Sidneyho Lumeta (12 rozhněvaných mužů (12 Angry Men)) představuje vcelku inteligentní zábavu, v níž má Vin Diesel možnost širšímu publiku dokázat, že dokáže hrát.

Zašijte mě do lochu je inspirováno pozoruhodnou kapitolou z kriminalistických dějin New Yorku. Ke konci osmdesátých let tu policie zatkla na dvacet členů proslulého mafiánského klanu Luccheseových. Obžaloba měla 76 bodů a zahrnovala nejrůznější zločiny. Soud se táhl téměř dva roky a tím vešel do dějin stejně, jako šokantním verdiktem poroty.

Jedním z obviněných byl i Giacomo ‚Jackie Dee‘ DiNorscio (Vin Diesel), který už na základě Zákona o vyděračských a podvodných organizacích (RICO) kroutil 30 let, a podle vlastních slov strávil ve vězení půlku života. Obžalobu vede zapálený Sean ‚Neprohrál jsme jediný proces‘ Kierney (Linus Roache), který Jackiemu nabídne zkrácení trestu, když bude svědčit proti svým. Jackie by mohl přijmout. V úvodu filmu do něj sotva ze tří metrů vyprázdní zásobník jeho vlastní bratranec. Jenže Jackie Kierneyův návrh odmítne. Krátce před procesem naopak vyhodí svého drahého právníka a rozhodne se hájit sám. U ostatních obviněných mafiánů i jejich protřelých obhájců to způsobí paniku. Obžalovaní jsou totiž souzeni všichni najednou a nezkušený Jackie se jim zdá jako neřízená střela. Obzvláště nabroušený je na Jackieho starý Nick Calabrese (Alex Rocco), hlava gangu. První dny procesu dávají jejich obavám za pravdu. Jackie je ‚svůj‘. Vypráví obhroublé fóry, nebere si servítky a vůbec porušuje pravidla ctihodného soudu. Jenže zatímco soudce Finestein (Ron Silver) na Jackieho kouká jako na zjevení (řekl bych ovšem, že s těžko skrývaným potěšením) a Kierney si mne ruce, neboť Jackiemu se podařilo rozvrátit vlastní řady, objeví se nečekaný spojenec. Lid. S Jackiem je v soudní síni zábava. Jeho výpovědi plní stránky novin i televizní obrazovky ovšem také proto, že Jackie je schopný vyvracet pochybné důkazy i popasovat se s vlastní minulostí. Bez vytáček, upřímně a s odkazem na lásku k rodině – a to jak skutečné, tak té kriminální.

Zašijte mě do lochu tedy váží obecně platné právo, které zastupuje ďábelský Kierney proti lásce jednotlivce ke své rodině. Relativizaci předem daných hodnot napomáhá, že film se vůbec nevěnuje Jackieho zločinům, a také hrdinova schopnost odpouštět. Na rozdíl od ostatních obviněných se navíc musí Jackie každý večer od soudu vracet do vězení, kde se s ním dozorci zrovna nemazlí. V nepříliš padnoucím obleku vypadá nakonec svalnatý Vin Diesel lehce neohrabaně, což sympatie k outsiderovi Jackiemu zase jenom zvyšuje. Zašijte mě do lochu se téměř kompletně odehrává v budově soudu a tím dává vzpomenout na Lumetovy starší, po pravdě řečeno zásadnější díla. Přelíčení střídají scény z kantýny, nebo jednotlivých kanceláří a scénář hojně využívá autentických výpovědí, které mají ten dobře známý sklon připomínat absurdní drama, nebo suchovtipnou palbu. Množství šibeničního humoru pal v kombinaci s nepopiratelně napínavým soudním soubojem funguje spolehlivě.

Diesel ztvárnil Jackieho s vášní. Uplatňuje svůj komediální talent, ale je jistý i ve vážnějších pozicích. Plátnu potom vládne bez problému i díky své impozantní figuře. Vedlejších figur je velké množství a herci je ztvárnili brilantně. Ať už je to Silverův unavený a zodpovědný soudce Finestein, jestřábí Roachův žalobce Kiernye, šedý vlk Calabrese v Roccově podání, nebo hlavní obhájce Ben Klandis (Peter Dinklage), všichni pomohli vytvořit přesvědčivou kulisu pro Jackieho sólové výstupy.

Kamera Rona Fortunata dává staženými kontrasty obrazům pocit retra. Stejně jako ostatní složky Zašijte mě do lochu na sebe zbytečně nepoutá pozornost a nechává vyniknout herecký ansámbl a solidní text.