World Traveller Adventures

Svébytný dokumentární kus World Traveller Adventures režiserů Damiena Raclota a Krystofa Gilliera, na jehož projekci jsme upozorňovali koncem července, je vynikající sondou do jednoho stylu života.

Anebo možná do jeho romantičtější stránky, kdy odvážným přeje štěstí anebo alespoň bohatý tatínek. Jenže bez té odvahy by to nešlo. Základem všeho je cesta. Nikoli tak obligátní útěk, jako spíše bláznivý a zdánlivě nesmyslný cíl: vyjet s partou lidí z Itálie do bájného centra tranceu v indickém Goa (segment Mission to India). Podívat se z Anglie do válkou terorizované Bosny (Storming Sarajevo). S kolonou trucků, těchto mechanických koňských sil, objevovat pouštní Mali (African Expedisound). Koneckonců i cesta na Měsíc byla na první pohled bláznovství.

Oproti spoustě jiných dokumentů anebo cestopisů si World Traveller Adventures zachovává nakažlivou živelnost. V ní, a také v jisté nevypočítavosti nakonec jde o výsostně moderní filmovou podívanou. WTA udržuje tajemství a nechává prostor divákově imaginaci. Když se partička v segmentu Mission to India ocitá na turecko-íránské hranici a snaží se odehnat obavy, že by je snad do Íránu nemuseli pustit (co by tomu řekli kamarádi doma), tak vážně nemusíme vidět všechny trampoty live a napůl hrané. Viděli jsme toho tolik, bylo nám to ukázáno tolikrát… sami jsme to zažili. Ustarané tváře a úsporný komentář vypravěčky stačí. Zvlášť, když roztřesené oko travellerské kamery zachytilo dva kluky, kteří běží k betonové zdi (snad hranice, ale možná jenom základna) a v patách mají jakousi dodávku. Na hranicích pákistánsko-indických potom dobrodruhy čeká ještě drsnější kontrola. Jednoduše je nechá vyložit auta a strávit na hranicích nekonečné dny. Týdny. Přes všechny překážky ale hrdinové silou vůle do indického cíle dojedou. A jako s touhou a jejím ukojením, i v Mission to India čeká na protagonisty největší zklamání až tam, na konci cesty, v Goa. Navzdory skvělým párty, které tu uspořádají totiž zjišťují, že místní scéna je uzavřená a venkoncem prázdná. A nezbývá, než se vydat dál. Do Himalájí. Z celého World Traveller Adventures je Mission to India nejuzavřenějším příběhem, ve druhém plánu přesně zachycuje svobodomyslnost travellerů, jejich boj s penězi, vízy a úzkoprsými režimy.

Storming Sarajevo rámuje dobrá vůle a vnímavost k problémům druhých. A samozřejmě nemůže chybět nadšení a idealismus… bez něj by asi člověk místo na nebezpečnou cestu zamířil do obchodu nebo do baru. Systém Desert Storm se však v zimě (!) vydává s náklaďákem plným věcí pro potřebné z Ostrovů do Bosny, do Sarajeva. Tahle cesta připomíná putování cirkusu válečnou zónou. Přítomnost travellerů působí na Balkáně stejně nepřípadně a stejně svěže.

Indie byla o komunitě cestujících systémů, jejichž členové okolní prostředí ve filmu vnímají spíše povrchně (mění oblečení). V Sarajevu se naopak Desert Storm pokouší naslouchat a porozumět. Výsledkem je krátká, zato řízná zpověď jisté dívky, jejíž otec byl muslim a matka Srbka. A okolo stojí rozbombardované paneláky, vždycky výhružněji než rozstřílené starobylé paláce. Snad tím, že si pamatujeme dobu, kdy je stavěli. Naše pomníky. Tvrdé tekno pak paradoxně může být na hrůzu války dostatečnou šokovou terapií. Alespoň na chvíli, jak si protagonisté kriticky uvědomují.

Úvodní a závěrečný segment WTA jsou spíše hudebními a historickými sondami. Finální African Expedisound se ze všech kapitol nejvíce věnuje objevování domorodých kultur a vyznívá z celého projektu nejpokorněji. Naopak 23 Minute Warning, filmově nejslabší úvodní segment (nepřehledná linka, zbytečně nafoukaný střih), potom diváky uvádí do vzniku raveu. Poukazuje na britský raveový zákon, který donutil ostrovní systémy opustit rodnou hroudu a vydat se na Východ… zde konkrétně do Čech, a touto nucenou osvětou dát základ k celosvětovému fenoménu raveu.

V případě WTA mapování světa v oparu nafty a rychlých beatů letos pokračuje – tentokrát misí do Mongolska. Doufejme, že filmová podoba dobrodružství na sebe nenechá dlouho čekat.