Americký herec, který proslul nejen díky kontroverzně přijímaným snímkům jako Takoví normální zabijáci či Lid versus Larry Flynt, ale také jako nonkonformní celebrita a propagátor legalizace marihuany. Střídá komické a dramatické role, v posledních letech však spíše ty vedlejší. Na své nejlepší úlohy z poloviny devadesátých let tak již delší čas nedokázal výrazněji navázat.
Woody Harrelson se narodil v texaském městečku Midland 23. července 1961. Po střední škole studoval herectví na Hanover College v Indianě, v roce 1978 se krátce mihl v komedii Harper Valley P.T.A., na divadle poté zazářil v newyorském nastudování hry Neila Simona Biloxi Blues či ve vlastních dramatech 2 on 2 a Furthest From the Sun. O jeho popularitu se však nejvíc zasloužila televize, přesněji řečeno ústřední part barmana Woodyho Boyda v sitcomu Na zdraví, v němž působil v letech 1985 až 1993. Dokázal v něm nejen plnohodnotně nahradit Teda Dansona a získat tisíce fanoušků, ale navíc za své výkony v roce 1989 obdržel cenu Emmy. Na filmovém plátně se však objevoval spíše ve vedlejších úlohách. Ve sportovní komedii s Goldie Hawnovou Trenérka (1986) se poprvé setkal s Wesleym Snipesem, účinkoval také v romantické komedii se Stevem Martinem Příběh z Los Angeles (1991). V další komedii Doktor Hollywood (1991) si pak zahrál buranského frajírka a zároveň konkurenta titulního hrdiny v podání Michaela J. Foxe. Poté již přišla první hlavní role a zároveň první větší filmový hit: basketbalová komedie Rona Sheltona Bílí muži neumějí skákat (1992), v níž Harrelson vytvořil ústřední dvojici s Wesleym Snipesem.
Melodrama Neslušný návrh (1993) o chudém mladém páru (Demi Mooreová a Harrelson), do jehož života vstoupil milionář v podání Roberta Redforda - to měl být velký triumf Harrelsonova dramatického herectví. Snímek sám se však nepřenesl přes schematičnost scénáře a skončil jako velké zklamání. Větší pozornost si nezískala ani komedie Cesta kovbojů (1994) s Kieferem Sutherlandem, průlom mezi hollywoodskou elitu se však Harrelsonovi vzápětí prosadil díky společenské moralitě Olivera Stonea Takoví normální zabijáci (1994). Příběh dvojice masových vrahů (Harrelson, Juliette Lewisová), kteří se stanou miláčky médií, v sobě kombinoval režisérovo kritické zaměření s násilnickým humorem typickým pro autora námětu Quentina Tarantina a v zemi svého původu způsobil menší skandál. Po oddechové akční komedii Vlak plný peněz (1995) se Snipesem a Jennifer Lopezovou přijal Harrelson v dalším potenciálně skandálním snímku: Lid versus Larry Flynt (1996). Drama Miloše Formana tato očekávání naplnilo a biografie pornografického magnáta Larryho Flynta pobouřila konzervativní Ameriku obdobně, jako se to Flyntovi samotnému dařilo o několik desetiletí. Harrelson však za postavu excentrického milionáře dočkal svých prvních, a zatím také posledních, nominací na Oscara i na Zlatý glóbus.
Po buranské komedii bratří Farrellyových Kingpin (1996) se Woody Harrelson rozhodl vydat cestou účinkování v nezávislých produkcích. Objevil se v melodramatu Michaela Cimina Jít za sluncem (1996) – netradiční road-movie, jejíž hrdiny jsou lékař a jeho osmiletý umírající pacient, v britském dramatu o válečných reportérech Vítejte v Sarajevu (1997) či v drobnější, ale zato výrazné úloze sexuálního maniaka a vraha ve výjimečné satiře Vrtěti psem (1997). K ambiciózním projektům patřilo také válečné drama Terrence Malicka Tenká červená linie (1998). Komerčně zaměřené opusy s Harrelsonem v hlavních, popřípadě výrazných vedlejších úlohách spíše selhávali: noirově laděný thriller Palmetto (1998), komedie Rona Howarda Ed TV (1999) o muži, který se stane protagonistou reality show, ani westernové drama Hi-Lo Country (1999) nepřekročily hranici průměru. Další sportovní komedie Rona Sheltona Boxeři (1999), v níž Harrelson sekundoval Antoniu Banderasovi, nenavázala na úspěch „Bílých mužů“.
S počátkem jednadvacátého století přišel navíc další výrazný útlum v Harrelsonově kariéře. Ten se nejprve úspěšně vrátil tam, odkud vzešel, a zazářil v roce 2001 v několika epizodách sitcomu Will & Grace. Na filmové role příliš velké štěstí Harrelson neměl: crazy komedie Bláznivej sejf (2003) o několika zaměstnancích banky, kteří se nezávisle na sobě rozhodnou okrást svého zaměstnavatele, zamířila i přes veškeré úsilí svých hvězdných protagonistů Alicii Silverstoneové, Rachael Leigh Cookové či Johna Cleese rovnou na videokazety a odtud do zapomnění. V komedii Kurs sebeovládání (2003) s Adamem Sandlerem a Jackem Nicholsonem se Harrelson pouze mihne v roli transvestity Galaxie. Tragikomedie černošského režiséra Spikea Lee She Hate Me (2004) nabídla Harrelsonovi opět pouze vedlejší úlohu. Jeho nejvýraznějším titulem z posledních let je proto zlodějská krimikomedie Když se setmí (2004) se Salmou Hayekovou a Piercem Brosnanem.
O tom, že Harrelson ještě nemá odzvoněno, však svědčí některé z jeho nejnovějších titulů: adaptace románu Philipa K. Dicka A Scanner Darkly, drama Roberta Altmana z rozhlasového prostředí Zítra nehrajeme! (2006) či krimikomedie s Robinem Williamsem Zmražená pojistka (2005). Objevuje se též v krimithrilleru bratrů Coenových Tahle země není pro starý (2007) či v politickém dramatu Vzpoura v Seattlu (2007) a překvapivě také coby slepý prodavač Erza v melodramatu Sedm životů (2008).
