„Král škorpión“ přichází s novým filmovým pokusem navázat na staré dobré ( blbé – zaleží na vašem vztahu k nim) hollywoodské akční podívané. Máte-li rádi jeho zápasnický styl, vzhůru do kina, ale připravte se, že i tak se u filmu moc nepobavíte. Beckovi se vyplatí moc neodmlouvat a radši rychle udělat, co po vás chce, hned jak vás o to poprvé požádá. Ušetříte si tak četné pohmožděniny, zlomeniny a ztrátu důstojnosti. Beck je totiž ranař. Je tvrdej, jako skála.
Beck (The Rock) je sice drsňák, ale už má své přece jen poněkud namáhavé profese vymahače dluhů plné zuby. Nejradši by se už viděl v kuchyni své vysněné restaurace. Beckův „zaměstnavatel“ je ochoten jej s potřebným „zlatým padákem“ propustit ze svých služeb, jenže, jak to bylo od nepaměti a na vždy asi bude, žádá za svojí blahovůli protislužbu. A tak Beck vyráží na svůj poslední džob, který jej zavede do brazilské džungle, do místa, kterému místní nikoliv bezdůvodně přezdívají „Helldorado“, aby šéfovi přivezl zpět neposlušného syna, toho času zaníceného, ne však úspěšného, hledače pokladů. Beck, který rozhodně nechce žádné problémy, se pokusí celou záležitost vyřídit rychle a diskrétně, narazí však na nečekaný odpor potrhlého mladíka a s trochou smůly se, než se stačí nadít, ocitne bez prostředků uprostřed džungle, pronásledovaný jednak domorodými guerillami, jednak zločiným Hatcherem (Christopher Walken), vlastníkem dolu na zlato a lokálním diktátorem a vykořisťovatelem. Chudák Beck, který nechtěl víc než příjemný podnik na hlavní třídě ve velkém městě, tak musí ve společnosti ukecaného Travise (Sean William Scott) a krásné partyzánky Mariany( Rosario Dawson) vyrazit na honbu za legendárním a pravděpodobně neexistujícím pokladem, vybojovat množství pěstních soubojů, dávat si pozor na nadržené opičáky, nakopat zadek Hatcherovi, nastolit všeobecnou rovnost a spravedlnost v zemi a nakonec odcválat do západu slunce, jupíííí…
Vítejte v džungli je podle mne pokusem pospojovat schémata klasických hollywoodských akčních filmů jako Komando, Rambo, Rudý Škorpion atd. se schématy dobrodužných podívaných typů Honby za diamantem a především s post-matrixovskou akční vizualitou.
Co z takového mixu může nakonec vylézt je vcelku nabíledni. Forma snímku je vizuálně agresivní, střih sviští za střihem, kamera podniká nemožné cesty vzduchem, jen aby to vypadalo aspoň trochu zvláštně. Je zajímavé, že ač evidentně byla pozornost tvůrců upřena především na formu, bystrému zraku divákovu neujde několik výrazných porušení kontinuity pohybu postav přes střihy záběrů (jeden příklad za všechny: Beck vejde do hospody, dává peněženku do náprsní kapsy,střih záběr na přicházející Becka z jiného úhlu a hle jeho ruka nesmyslně opakuje již vykonaný pohyb) Těchto drobností je ve filmu požehnaně a celá ta snaha o poutavý a „hustý“ kabát příběhu spíš ruší, než aby zaujala. Alespoň tedy mě. Samotný příběh je stupidní, nicméně to lze ospravedlnit zvoleným žánrem. Co však vadí, je absence humoru. Zůstaly jen křečovité pokusy o „řachandu“ a křečovitý Sean William Scott, který spíš než bavit má podivuhodný talent diváky prudit. Christopher Walken má minimální prostor, aspoň však vypadá dostatečně odpudivě.
A tak jediným výrazným kladem snímku je překvapivě on, The Rock. Jeho Beck vypadá dostatečně unaveně a lze mu věřit, že kuchařinu má radši než mlátit do lidí. Rock jej hraje s nadhledem ( není však žádným komikem od přírody a proto by se mu velmi hodil lepší scénář, i tak však zachraňuje, co se dá) ale i dostatečnou razancí, takže když jde do tuhého, budí jeho vypracovaná postava oprávněný respekt. The Rock vypadá, že má našlápnuto dobýt Olymp akčních hrdinů. Jako předávání štafety tak působí, když se na počátku filmu srazí v baru s odcházejícím Arnoldem Schwarzeneggerem, který mu znalecky povídá: „Užij si to.“ The Rock si to možná užil, my si to s ním však užijeme možná v nějakém příštím filmu.
