Donedávna byla Viola Davisová herečkou z televizních seriálů, kterou občas obsadil režisér Steven Soderbergh. Jejím obvyklým úkolem byla komisní černošská úřednice či policistka. V posledních letech však mohou diváci ocenit i její jemnější herecké dovednosti. Vrcholem je úloha paní Millerové v psychologickém dramatu Pochyby (2008), za niž byla Davisová nominována na Oscara.
Viola Davisová se narodila 11. srpna 1965 na farmě své babičky poblíž vesnice Saint Matthews, stát Jižní Karolína. Vyrostla však spolu se svými třemi sourozenci Rhode Islandu, kde její otec Dan pracoval na dostihovém závodišti. Před realitou v podobě chudoby i rasových urážek prý nejmladší z Davisových unikala do kinosálů a později zatoužila stát se součástí tohoto světa coby herečka. Sama už je „produktem“ afirmativních programů pro Afroameričany: dostala šanci studovat v prestižní newyorskou konzervatoř Julliard a později absolvovala herectví na Rhode Island College.
Před kamery se poprvé postavila v dramatu Zkouška ohněm (1996), začínala od drobných, často přehlížených úložek. Takové získala například v detektivních seriálech Policie New York (1996) a Soudkyně Amy (2000) anebo v televizní komedii The Pentagon Wars (1998). První větší roli dostala až v lékařském seriálu City of Angels (2000), kde zosobnila sestřičku Lynnette Peelerovou. Úloha však své představitelce slávu nepřinesla; seriál byl krátce po svém startu ukončen. Mezitím si Violu Davisovou kromobyčejně oblíbil režisér Steven Soderbergh, na přelomu tisíciletí ji obsadil hned do čtyř svých snímků. Poprvé se mihla v krimi Zakázané ovoce (1998), kde hrála sestru zabijáka Maurice (Don Cheadle), ve sci-fi Solaris (2002) už ji objevujeme jako astronautku Helen Gordonovou, jež jako jediná přežije psychologickou hru rozpoutanou na vesmírné stanici.
Určujícími úlohami pro Violu Davisovou však byly obě zbývající od Soderbergha: sociální kurátorky v Traffic – nadvládě gangů (2000) a v Dannyho parťácích (2001). Předurčily ji totiž k úlohám upjatých úřednic a policistek, jež Hollywood tak často používá k mistrování bělošských hrdinů. Vzpomínáte si v romanci Kate a Leopold (2001) na komisní policistku, která hrdinovi v podání Hugha Jackmana nařídí odklidit psí exkrement? To byla Viola Davisová. Vybavíte si thriller Disturbia (2007) a v něm detektivku Parkerovou? I tuhle roli hrála Davisová. V dramatu Syriana (2005) to „dotáhla“ dokonce až na ředitelku CIA. Žádný div, že s touhle průpravou došla až do hlavních rolí v krimiseriálech: na českých obrazovkách je k vidění coby státní zástupkyně Donna Emmettová v Zákonu a pořádku (2003-08). Další série už jí takový úspěch nepřinesly, ať už thriller Traveler (2007), nebo futuristická detektivka Century City (2004-05).
Vedle filmu a televize má ale Viola Davisová ještě jednu kariéru, tu divadelní. Na rozdíl od stereotypních úloh před kamerami se od roku 1996, kdy debutovala na Broadwayi hrou Seven Guitars, dostala na jevišti k velkým dramatickým partům. Například za sociální drama z prostředí pittsburghské chudiny King Hedley II obdržela v roce 2001 cenu Tony.
S novým tisíciletím se divadelní věhlas Violy Davisové donesl i filmovým režisérům. Herečka dostává prostor v rodinných, často sociálně orientovaných dramatech. Jedná se o malé, přitom však poctivě zahrané role charismatických žen, jež lpí na dodržení společenské konvence. V retru Daleko do nebe (2002) si zahrála černošskou služku Sybil, biografické gangsterské drama Zbohatni nebo chcípni (2005) jí nabídlo roli babičky ústředního hrdiny Marcuse (50 Cent). Drobnou roli jí svěřil Oliver Stone ve svém opusu World Trade Center (2006). Překvapivou podobu krkavčí matky na sebe vzala v životopisu Příběh Antwona Fishera (2002). Silnou postavu starostlivé Tonyi, jež se pokouší bojovat s rodinným i sousedským rozvratem, nabídlo přehlížené drama The Architect (2006).
Proč je nyní Davisová v kurzu, ukázala nejenom v melodramatu Noci v Rodanthe (2008), ale hlavně v psychologických Pochybách (2008). S její paní Millerovou vstupuje do školního prostředí i filmu samého životní realismus, jenž mívá k mravní dogmatice hodně daleko. Ve třiačtyřiceti letech tak Viola Davisová získala průlomovou úlohu, podpořenou nominacemi na Oscara a Zlatý glóbus. Otázkou zůstává, zda dokáže Hollywood hereckého umění Davisové využít, anebo bude jejím potenciálem nadále plýtvat. Zatím si jen připsala další z malých rolí: v politickém thrilleru Na odstřel (2009).
Viola Davisová je od června 2003 vdaná za svého hereckého kolegu Juliuse Tennona; mají spolu dvě děti.
