Řadí se mezi představitele výrazných vedlejších úloh v hollywoodských velkofilmech. Hlavní role dostává převážně v televizních snímcích či filmech, které nejsou vždy v centru pozornosti hlavních distributorů.
Irving Rhames, přezdívaný Ving, se narodil 12. května 1959 a vyrůstal v newyorské čtvrti Harlem. K herectví směřoval již od střední školy. Po prestižní New York High School of Performing Arts studoval herectví na Juilliard School of Drama. Brzy poté zahájil hereckou kariéru jako člen divadelní společnosti Shakespeare in the Park. Debut na slavné Broadwayi si odbyl v roce 1984 ve hře The Winter Boys (účinkoval v ní s Mattem Dillonem). Vzápětí se objevil také také poprvé na televizní obrazovce, v rodinném dramatu Go Tell It on the Mountain (1984). Právě v televizi nacházel v následujících letech Ving Rhames uplatnění nejčastěji. Hrál v několika krimiseriálech (Miami Vice, Crime Story) i v soap-operách Another World či The Guiding Light. Díky přátelství s Mattem Dillonem Rhames získal roli v svém prvním celovečerním filmu – v dramatu Native Son (1986). Ve snímku Patty Hearst (1988) představoval marxistického teroristu.
Na přelomu osmdesátých a devadesátých let Ving Rhames často přijímal vedlejší role po boku hollywoodských hvězd. Ve válečném dramatu Oběti války (1989) se objevil společně s Michelem J. Foxem a Seanem Pennem, účinkoval i ve filmech Jakubův žebřík (1990) a Lidé pod schody (1991). Hrál se Sissy Spacekovou a Whoopi Goldbergovou (drama Dlouhá cesta domů, natočené roku 1990), Sylvestrem Stallonem (komedie Stůj, nebo maminka vystřelí! z roku 1992) či Kevinem Klinem (jako člen prezidentské ochranky v komedii Dave z roku 1993). V pozoruhodném dramatu Svatý z pevnosti Washington (1993) o muži trpícím schizofrenií se Rhames opět sešel s Mattem Dillonem. Pro filmové diváky tehdy Rhames stále zůstával výraznou, ale bezejmennou hereckou tváří. To částečně změnil snímek Pulp Fiction - Historky z podsvětí (1994), v němž mu Quentin Tarantino svěřil úlohu mafiánského bosse Marsella Wallace.
V letech 1994 až 1996 se Rhames upsal k účinkování v populárním televizním seriálu Pohotovost. Výraznou roli získal také v kriminálním thrilleru Polibek smrti (1995) s Nicolasem Cagem a Samuelem L. Jacksonem. Rhamesova hollywoodská kariéra poté pokračovala dramatem Striptýz s Demi Mooreovou a akčním thrillerem Toma Cruise Mission: Impossible (oba byly natočeny v roce 1996). Zahrál si i jednoho z uprchlých trestanců v akčním Con Airu (1997). Mezi nejvýznamnější snímky Rhamesovy kariéry patří ambiciózní drama z dvacátých let Vítejte v Rosewood (1997), popisující lynčování na americkém Jihu. Za televizní životopisný snímek o slavném boxerském promotérovi a manažerovi Don King: Jenom v Americe (1997) získal Rhames Zlatý glóbus.
Ani poté se Rhames vedlejším rolím nevyhýbal. V kriminálním Zakázaném ovoci (1998) hrál po boku George Clooneyho, společně se Seanem Connerym a Catherine Zeta-Jonesovou účinkoval v thrilleru se zlodějskou tematikou Past (1999). Drama Martina Scorseseho Počítání mrtvých (1999) bylo pro změnu hereckým koncertem Nicolase Cage, jemuž Rhames pouze sekundoval. V M:I-2 (2000), tentokrát pod režijní taktovkou Johna Woo, i v nejnovější Mission: Impossible III (2006) si pak Rhames zopakoval svou úlohu z prvního dílu špionážní série s Tomem Cruisem.
Velkou hereckou výzvou byla pro Rhamese role transvestity ve snímku Ulice bez lásky (2000). Brzy nato zazářil také v rodinném dramatu z prostředí chudinské čtvrti Tvrďák (2001). Skutečnými událostmi se inspirovali tvůrci filmu American Tragedy (2000). Ten sledoval soudní proces s O. J. Simpsonem z pohledu advokátů obžalovaného. Policejní drama s Kurtem Russellem Temný stín nad L.A. (2002) se odehrávalo v období rasových nepokojů z roku 1992. V posledních letech přijal Rhames také několik hlavních rolí v komerčněji zaměřených, avšak spíše druhořadých titulech. Mezi ně patří vězeňsko-sportovní drama Neporazitelný (2002), thriller Hřích (2003), který svedl Rhamese dohromady s Garym Oldmanem, i zombie horor Úsvit mrtvých (2004). Po delším čase jej znovu můžeme vidět také u nás, zavítá do tuzemských kin díky komedii Když si Chuck bral Larryho (2007).
