Kostýmní drama je volnou, velmi volnou, adaptací části života spisovatelky Jane Austenové.
Během napoleonských válek přijede na statek otce mladé Jane (Ann Hathawayová) mladý Irčan Tom Lefroy (James McAvoy). Je bez peněz, ale oplývá velkým charisma. Poslal ho tam strýc, na němž existenčně závisí, a Tom to považuje za trest. Otec Jane (James Cromwell) je vesnickým pastorem, má mnoho dětí, málo peněz a Jane je zcela bez věna, stejně jako její sestry. Co se dá ušetřit, je nutné pro syny, informuje Jane matka (Julie Waltersová). Mladá dívka přesto není schopna přijmout nabídku k sňatku od nudného, ale velmi dobře zajištěného mladého souseda Winsleyho (Laurence Fox).
Jak je Winsley nemotorný a bezbarvý, tak je Tom odvážný, napínavý a otevřeně svůdný. Jane se zamiluje. (Scény mezí ní a Tomem jsou bohužel natočeny s naprostým nepochopením dobových mravů i skutečné Jane Austenové.) Toma strýc ho vydědí, sotva se dozví, co by vyženil s Jane. Ta pro sebe ani pro Toma nevidí žádnou šťastnou budoucnost a přijme nabídku pana Winsleyho. A náhle se její Tom vrátí, nabídne jí srdce, prázdnou kapsu a svatbu na útěku...
Se životem skutečné Jane Austenové to má společnou jen filmařsky pozlacenou chudobu a to, že Tom Lefroy skutečně navštívil rodinu Austenových a snad si zahrával s city Jane, ale nakonec dal přednost penězům. Strávil tu pouze pět dní, trochu málo na velkou lásku. Jane Austenová napsala šest knih, publikovala pod pseudonymem, zemřela ve věku 41 let a slávu nezažila. Nikdy se neprovdala, dostala jednu nabídku k sňatku, kterou večer přijala a ráno odmítla.
Obrazově je film příjemný, zajímavě komponovaný. Využívá klasických možností kamery s dodatkem moderního osvětlovacího parku. Dobové kostýmy a masky se vyhnuly přílišné okázalosti. James McAvoy je riskantně přitažlivý, jeho Tom doroste do milujícího muže. Ann Hathawayová je – jako vždy – přímočará, jasná a čitelná. Bohužel pikantní ironická inteligence slečny, která trpí společenskými konvencemi, není její silnou stránkou. Stýskalo se mi po Emě Thompsonové. Překvapivě dobrá je malá role Elizy De Feuillide (hraje ji Lucy Cohu), starší bohaté komtesy, která si vezme Henryho, mladšího bratra Jane. Maggie Smithová je jako bohatá, netaktní Lady Greshamová skvělá (jeden z nejlepších dialogů: komtesa je představena Lady Gershamové, která se ptá po jejím manželovi a Eliza odvětí, že měl už dříve dojednanou návštěvu u Madame Gillotine). Evidentní podobnost této postavy s Lady Catherine de Bourgh z Rozumu a citu je ale nepřirozená.
Největším problémem je násilné citování textů z knih Austenové a stálé posilování vědomí, že tohle vše je o ní. Když pak Lady Gershamová a její synovec začnou měnit barvy, přejete si, aby filmaři prostě jen točili fiktivní dobový film a nechali Jane Austenovou na pokoji. Sloučení hollywoodské představy o anglické romanci v osmnáctém století s realitou světa Austenové připomíná snahu nových milionářů stát se anglickými gentlemany. Film byl natočen v Irsku.
Film je mnohem milejší, když nevíte o Austenové a její době nic, nebo to na nějakou dobu v mysli potlačíte a díváte se hollywoodskou love-story v kostýmech. Pak je to celkem příjemná romance.
