Musíte mít rádi tento žánr. Pokud nesnášíte jazykově barvité, velmi absurdní irské komedie plné černého humoru, na tuto nechoďte. Pokud je ale milujete, odejdete spokojeni. A pokud máte radi Dylana Morana, pak je to ten jedině správný film.
Scenárista filmu Mark Doherty hraje sám hlavní postavu Marka, herce bez práce. Bydlí se svou unavenou přítelkyní Sally (Amy Hubermanová) a invalidním bratrem ( komik David O' Doherty, tady ale bez komedie) a psem (chudák pes) v bytě, za který dluží několik měsíců nájemného, ale je ve stavu, kdy by měl být zadarmo. Jejich domácí Jack (Keith Allen) odmítá udělat jakékoliv opravy bez zaplacení dlužného nájemného. Dali mu tedy přezdívku velmi neslušného typu (Tvář).
Je to obyčejný den: Sally je unavena chudobou a staráním se o Davida, který je po nehodě uvězněn na invalidním vozíku, a chystá se Marka opustit. Mark se právě vrátil z dalšího konkursu na maličkou roli, kde opět neuspěl. Ale zjistí, že život se může změnit ještě k horšímu, ani nemusí vytáhnout paty z domova. S protivenstvími osudu mu pomáhá kamarád soused Pierce (Dylan Moran), který by chtěl být režisérem a hledá mezi lenošením a alkoholem vhodný námět na scénář. Ačkoliv to netuší, jeden čeká hned vedle.
V tom jednom dni se stane něco tak bizarního, neuvěřitelného a ohavného, že normální reakce i z nich plynoucí jednání jsou neadekvátní. Slovo nehoda (mnohokrát ve filmu opakované), ba i neštěstí, je nedostatečné. A tak bizarní příběh pokračuje neústupně dál a vyvolává další bizarnosti.
Zápletka vychází z bláznivé reakce lidí na vše neočekávané. Vedeni logikou zcela nepochopitelnou ostatním lidem, Mark a Pierce reagují zcela přemrštěně, aby se vyhnuli očekávaným následkům něčeho, za co ani nemohou. Není to v americkém stylu, kde by šlo o strach a hrůzu, ale velmi irské v jakési stále vpřed plynoucí ležérnosti, která z filmu dělá komedii – což je vzhledem k zápletce obtížné. Asi pomáhají také dialogy, typicky irsky stručné, vystihující situaci. Naznačím pouze, že při slově „nehoda“ se má vybavit nehoda smrtelná, že titul je slovní hříčkou vzhledem k filmové akci: ve filmu lze věci přepsat a změnit kolikrát chcete. A všichni víme, že jsou situace, kdy bychom také rádi vrátili „akci“ na začátek, začali znova a posunuli se někam jinam.
Začátek je poněkud pomalý a režisér Ian Fitzgibbon používá v úvodu dost podivné záběry pohyblivé kamery (v jednom momentu zíráte jaksi zpoza žárovky). Ale nakonec je to úvod příběhu, který je sám o sobě mnohem hutnější. Film překvapí efektem neočekávaného. Neočekávané není sice úplně vše, a příběh není ani zcela vyrovnaný. Ale prozradit již více nelze.
Dylan Moran hraje rozcuchaného, ošuntělého Pierce jako trpkého a břitkého sardonika, netrpělivého alkoholika, což je typ postavy, který zdokonalil a který je milován v jeho komických gagech v úspěšném televizním programu Black Books. Jeho fanouškům bude jistě milé vidět ho ve stejné roli, Češi si na něj musejí teprve zvyknout. Mark Doherty je komik s kamennou tváří, což se sem hodí. Režisér z úvodní scény, který herecem Markem není nijak nadšen, je opravdu nejslavnější irský režisér Neil Jordan. Dublin tu rozhodně není městem na vrcholu rozvoje, což alespoň mně přišlo dost opravdové i v této komedii plné absurdností.
