V komedii Tristram Shandy (A Cock and Bull Story) zpracovává Michael Winterbottom údajně nezfilmovatelný román Laurence Sterna z osmnáctého století Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho tak záviděníhodně lehkými tahy, až připravil bez debat jeden z nejvtipnějších snímků sezóny.

V Tristramovi Shandym lze bez větších obtíží vystopovat odkaz starších bláznivých komedií Woodyho Allena, vibrace Winterbottomovy vlastní Nonstop párty (24 Hour Party People) a parodie Hraje skupina Spinal Tap (This Is Spinal Tap) Roba Reinera, ale i příchuť segmentu Bratranci? z Jarmuschova pásma Kafe a cigára se Stevem Cooganem. To hlavní je ale původní.

Jak praví jedna z figur filmu, Sternův ceněný románem o mnoha stránkách a charakterech, ale žádném obvyklém ději, je „postmoderní klasika, napsaná dávno před tím, než tu byla nějaká moderna, vůči níž by bylo možné se jakkoli vymezovat.“ Režisér Winterbottom a jeho dlouholetý scénárista Frank Cottrell Boyce potom kladou ke Sternově „novele v novele“ přímou paralelu, když vytváří „film ve filmu“.

První obraz Tristrama Shandyho nás zavádí do maskérny, kde sedí Steve Coogan (Steve Coogan) a Rob Brydon (Rob Brydon). Coogan ztvárňuje Tristrama Shandyho, hrdinu budoucího filmu a Brydon strýčka Tobyho, taktéž ovšem bratra Tristramova otce Williama, jehož sehrál – jak jinak – Steve Coogan. Coogan s Brydonem se právě hádají, čí úloha je větší. Brydon se pak Coogana ptá, jestli jeho zuby nejsou příliš žluté, jestli na nich Coogan nevidí nějakou vadu a podobně. Zatímco Brydon je otevřený a upřímný chlapík, Coogan je studený a nehorázně nesnesitelný egoman, jakého Steve Coogan představoval ve výše zmiňovaném Kafi a cigárech.

Následující děj je anarchistickým, divácky velmi vděčnou, ale zároveň nikterak samoúčelným spletencem historek z knihy a natáčení. Historický děj se točí okolo Tristramova narození a Tobyho rekonstrukce dávné bitvy, v níž utrpěl citlivé zranění. Filmaři se pokoušejí bitvu natočit dramaticky, nicméně při večerní projekci denních prací zjišťujeme, že režisér Mark (Jeremy Northam, ne nepodobný samotnému Winterbottomovi) ji natočil jako pochod statistů. Je nutné ji přetočit. To s sebou přináší další peripetie a jednou z nich je i bravurně vymyšlený příjezd americké hvězdy Gillian Andersonové…

Na place mezitím Coogan žárlivě počítá, jestli má víc záběrů než Brydon, nebo jestli má vyšší podpatky, aby na plátně více vynikl. Cooganovi na natáčení pak přijíždí přítelkyně Jenny (Kelly Macdonaldová) s jejich miminkem, a jeho život se tak stává velmi, ale opravdu velmi hektickým.

V první třetině se Tristram Shandy možná až příliš zabývá Tristramovým porodem, jakmile jej ale máme za sebou, roztáčí Winterbottom neobyčejný kolotoč eskapád, přičemž si jakoby mimochodem stačí všímat románových zápletek (námluvy vdovy Wadmanové se strýčkem Tobym) i charakteristických detailů (černá stránka).

Steve Coogan v titulní trojroli přímo září, když nezřídka otevřeně paroduje sám sebe. Rob Brydon je mu spolehlivým parťákem a není těžké přiznat, že jeho role je opravdu druhá hlavní, a nikoli až vedlejší. I další herci – zmiňme alespoň půvabnou Naomie Harrisovou jako runnerku Jennie, elegantní Kelly Macdonaldovou, a spolehlivou Shirley Hendersonovou, jsou brilantní.

HD kamera Marcela Zyskinda zkušeně proplouvá všemi odlišnými prostředími a s pomocí počítačových triků to někdy vypadá, jako kdybychom listovali poutavou encyklopedií. V soundtracku zní kromě původní hudby Edwarda Nogrii také známé výstřižky z filmové tvorby Michaela Nymana a Nina Roty.