Americký komik Tim Allen se na výsluní prosadil až krátce před svými čtyřicetinami. Úloha Kutila Tima ve stejnojmenném sitcomu předznamenala Allenovo věčné opakování stárnoucích, rádoby chlapáckých, avšak obvykle trapných otců od rodiny. Přesto má za sebou veleúspěšnou televizní i filmovou kariéru, lemovanou řadou kasovních trháků (Santa Claus, Z džungle do džungle nebo Galaxy Quest). Během své kariéry zůstal věrný studiu Walta Disneyho – tomu odpovídá i rodinné ladění valné většiny snímků, v nichž jsme ho mohli spatřit.
Timothy Alan Dick (nar. 13. června 1953 v Denveru, stát Colorado) vyrůstal právě tam, kde se usadila také valná většina jeho pozdějších hrdinů – v řadovém domku na velkoměstském předměstí. V případě Tima a jeho osmi sourozenců to byl Birmingham u Detroitu. Třídní šašek brzy věděl, že se bude živit slovem, pokud možno humorným. V roce 1975 absolvoval obor televizní produkce na Western Michigan University, později pracoval jako reklamní scenárista a producent. Táhlo jej to rovněž k autorským komediálním výstupům. Na oslnivý úspěch si ale musel nechat zajít chuť. Značný podíl na tom měly jeho vleklé problémy s drogami, které vyvrcholily 2. října 1978. Toho dne se pokusil policistovi v utajení prodat takřka tři čtvrtě kilogramu kokainu. Hrozilo i doživotí, díky vzorné spolupráci s policií („udal“ prý 21 spoluviníků) nakonec ve vězení strávil pouze dva roky a čtyři měsíce. Do křížku se zákonem se Allen později dostal ještě jednou, v roce 1997 byl zadržen za řízení v opilosti. Vyvázl s roční podmínkou.
Po návratu z vězení se Allen stává (takřka) vzorným členem společnosti. Vrací se k reklamně. Kromě toho, že celou řadu rozhlasových a televizních spotů vymyslel, párkrát si v nich i zahrál. S několika přáteli pak založil klub Detroit's Comedy Castle. A jako příležitostný stand-up komik se zakrátko stal tamní největší hvězdou. Jeho oblíbené téma? Mužská posedlost silnými vozy, sportem… a nablýskaným nářadím. Hledači talentů jej ve druhé polovině osmdesátých let nasměrovali do Los Angeles. Zde Allen vystupoval nejen v legendárním klubu The Comedy Store, ale taky dostává šanci v televizi, od přizvukování v late night show se propracoval až ke dvěma televizním speciálům (Tim Allen: Men Are Pigs, 1990, Tim Allen Rewires America, 1992). A nescházely ani nabídky na vlastní komediální seriál; hlavní úlohy v sitcomech podle úspěšných filmů Turner a Hooch a Společnost mrtvých básníků odmítl. Namísto toho přispěchal s vlastním námětem. Zrodil se tak Kutil Tim…
Příběhy televizního showmana Tima Taylora, jeho chápavé ženy Jill a tří rozjívených synků jsou zčásti oslavou mužského machismu – a zčásti jeho zesměšňováním. Tak zabedněného chlapíka, dokonale přesvědčeného o své neodolatelnosti, přitom ale páchajícího jednu katastrofu za druhou, nepotkáte každý den. Díky Allenově dětské bezprostřednosti (u nás vypomáhá kongeniální dabing Václava Postráneckého) ale není třeba nad Timem brečet. V práci za něj průšvihy vyžehlí šikovnější kolega Al (s trpným výrazem přijímající Timovy věčné posměšky), doma bolístky ošetří trpělivá manželka. A Tim stále může zůstat přestárlým puberťákem. Ve své nejpopulárnější úloze strávil Allen dlouhých osm let (1991-99), v roce 1994 za ni byl oceněn Zlatým glóbem. A také si dopomohl ke slávě, potažmo nabídkám od filmu.
Tim Allen je z rodu komiků, kteří stále a znovu opakují a variují jedinou postavu. Své věrné tím přivádí do extáze, ostatní tento stereotyp už nudí. Tomu odpovídá úspěšnost jeho snímků – přestože se ty rané od pozdních kvalitami příliš neliší, křivka návštěvnosti jednotlivých titulů nabírá sestupný trend. Dnes už se Allen okoukal a oposlouchal. Nebylo tomu tak ale vždy. Jeho mužové velkého sebevědomí a o poznání menšího uznání ze strany okolí, ale hlavně (ex)manželky a potomků patřili k velkým oblíbencům amerického publika. Výrazný ohlas sklidil už ve svém debutu jako sobecký Scott Calvin, jenž je nucen stát se Santa Clausem a rozvézt dětem celého světa dárečky (Santa Claus, 1994). Pozdějším pokračováním se už tolik nedařilo, ať už si Santa hledal paní Clausovou (Santa Claus 2, 2002), anebo očekával narození malého Santíčka (Santa Claus 3, 2005). Žánru rodinné komedie zůstal Allen věrný i později, ať už se napravoval coby přepracovaný burzián (remake francouzského originálu Z džungle do džungle, 1997), zhýčkaný milionář (nevydařená crazy Vidláci, 1997), či sebestředný herec (výtečná parodie Star Treku Galaxy Quest, 1999).
O změnu se Tim Allen pokouší minimálně, přesto i takové snahy jsme mohli zaznamenat. Třeba když se namísto muže egoistického stává uťápnutým ňoumou, který hledá dávno ztracené sebevědomí (K.O., 2001). Nebo když experimentuje s komediálním žánrem a namísto rodinné podívané to zkusí s černým humorem (Kdo je Cletis Tout?, 2001; Velký průšvih, 2002). Jak dopadl, o tom svědčí urychlený návrat do hájemství snímků určených celé rodině. Vyčpělé jsou návraty k oblíbeným hitům minulosti (už výše zmíněné díly dva a tři z komediální série Santa Claus), ale i pokusy přenést svého oblíbeného hrdinu do nového prostředí. Nejvíce smíchu vzbudil jako otec rodiny v další sváteční komedii Vánoce naruby (2004). Pouze průměrně se mu vedlo jako zubaři Dougovi na motorkářském výletě (Divočáci, 2007). Pomyslného dna se Allenova kariéra dotkla „zásluhou“ komedie Zoom: Akademie pro superhrdiny (2006), kde ztělesnil zestárlého comicsového hrdinu.
Kromě filmového herectví se Allen věnuje dabingu. Pravidelně se vrací k postavičce Buzze Rakeťáka, hračce-astronautovi, jenž se po hlavě vrhá do nebezpečenství. Krom filmové série Toy Story – Příběh hraček (1995-99) se s Buzzem setkali také diváci snímků Buzz Lightyear of Star Command: The Adventure Begins (2000) a Auta (2006).
Uspěl i se svými literárními pokusy, autobiograficky laděnými knihami Don't Stand Too Close to a Naked Man (1994) a I'm Not Really Here (1996).
