Když se v těch časech zrovna vysílal animovaný seriál Transformers, dokázala svého synka od televizní obrazovky vyhnat jen málokterá maminka. Osmdesátá léta se právě překlopila do své druhé poloviny a producenti si troufli i na snímek pro kina. Jak vysoké tehdy byly ambice filmu, o tom svědčí angažmá herců Leonarda Nimoye (pan Spock ve Star Treku) a Erika Idlea (člen Monty Pythonů). Samotným vrcholem je účast Orsona Wellese. Pro kdysi slavného režiséra a herce to byla vůbec poslední úloha, premiéry filmu se již nedožil.
Planetu Cybertron ovládli Decepticoni a přetvořili si ji k obrazu svému. Autoboti jsou vytěsněni na jeden z menších cybertronských měsíců. Naštěstí jim útočiště poskytla Země. Nezbývá než zdůraznit, že také lidé vědí, co se sluší a patří, a tak stanuli ve střetu s nepřítelem po boku Autobotům. My se setkáváme se Spikem Witwickym (namluvil Corey Burton) a jeho synkem Danielem (David Mendenhall), kteří před bojem vstupují do mohutných exoskeletů, vyrovnávajících jejich fyzický deficit oproti strojům. Zuřící válka má své oběti – kromě padlé základny Autobotů, je jí také Optimus Prime (Peter Cullen), zkušený vůdce Autobotů. V souboji stroje proti stroji totiž podlehl odvěkému rivalovi Megatronovi (Frank Welker). Nic naplat, že si zlotřilý duelant pomohl zradou, Optimus umírá a jeho posledním úkolem je předat energii zvanou Matrix svému nástupci.
Jako by snad Autoboti měli málo nepřátel, na scéně se objevuje nepřítel nový - polobůh-polostroj Unicron (Orson Welles), bažící po zničení Matrixu. Za tímto účelem dokonce zotročí zraněného Megatrona a učiní z něj supersilného Galvatrona (Leonard Nimoy). Zdá se, že s Autoboty bude brzy ámen. Svolání k závěrečnému boji ale žádný z přeživších nemůže oslyšet. Nastala rozhodující hodinka, v níž má zazářit horkokrevný Autobot Hot Rod (Judd Nelson), osudem předurčený k vedení. Od chvíle svého triumfu bude totiž znám pod novým jménem – Rodimus Prime.
The Transformers: The Movie je určeno malým divákům, ochotně hltající jakékoli pohybující se obrázky, pokud se na nich objeví některý z jejich oblíbených hrdinů. Principem snímku bylo nalákat kluky na neustálý příval akce, kterou občas přeruší pokus o dětinský fórek. Příběh tím pádem samozřejmě postrádá jakoukoli dospěláckou logiku, postavy uvažují veskrze přímočaře a rozprávějí ve velkých slovech. Naivita zkrátka čiší z každého gesta a pohybu.
Kvalita animace naprosto odpovídá lehkému televiznímu nadprůměru, dnes by se takové dílko setkalo se zaslouženým posměchem. Dobovým standardům kvality ale naprosto vyhovělo. Na filmu je koneckonců patrný vliv japonské anime. To ovšem u projektu korejského režiséra Nelsona Shina, jenž točil v japonském studiu Toei, asi nepřekvapí. Přísnější kritické měřítko snesou pouze některá pozadí, mnohdy očividně inspirovaná designem Hvězdných válek či Star Treku na jedné straně a evropskými comicsovými tvůrci jako Moebius a Enki Bilal na straně druhé.
Hlavním úkolem filmu The Transformers: The Movie bylo zahýbat dějem tehdy vysílané televizní série Transformers (1984-92). Zrodil se nový vůdce Autobotů Rodimus Prime (musel mu bohužel ustoupit oblíbený Optimus Prime), představili se také dva noví nepřátele, Unicron a Galvatron. Na uvedení Transformers do kin však producenti rozhodně neprodělali. Že je snímek populární dodnes, to dokazuje jeho nedávné uvedení na DVD u příležitosti dvacátého výročí od premiéry.
Zub času nahlodal také mnoho z někdejší slávy rockového soundtracku, naplněného hity osmdesátých let. Z interpretů se jako jediný udržel na výslunní proslulý hudební srandista "Weird Al" Yankovic, ve filmu prezentovaný ironickou peckou Dare To Be Stupid.
