Filmy režiséra Jamese Camerona Terminátor (1984) a Terminátor 2: Den zúčtování (1991) kandidují na klasiku akční sci-fi. Následující Terminátor 3: Vzpoura strojů (2003), televizní seriál Terminátor: Příběh Sáry Connorové (20082—2009) a nespočet románů, comicsů a videoher učinily z historie války lidí proti strojům neproniknutelnou změť plnou časových paradoxů a paralelních dějových linií. A do toho přichází Terminator Salvation (2009) – jako první část chystané válečné trilogie z postapokalyptické budoucnosti.
Píše se rok 2018 a Marcus Wright (Sam Worthington) procitá k životu. Před patnácti lety byl odsouzen za trojnásobnou vraždu k smrti. Ještě předtím ale Marcus věnoval své tělo vědě, konkrétně kybernetičce Koganové (Helena Bonham Carterová). A teď se Marcus znovu narodil.
Na své odysei Marcus objeví Los Angeles rozervané atomovou bombou, stroje střílející po všem živém a zbytky lidstva zosobněné náctiletým Kylem Reesem (Anton Yelchin) a šestiletou Star (Jadagrace). Ti tři se nakonec vydávají z trosek velkoměsta hledat členy hnutí odporu proti strojům vedeným vojenským superpočítačem Skynetem. Najdou však jen další a další vraždící roboty. Kyle se Star se ocitají v zajetí, jedině Marcus v doprovodu pilotky Blair (Moon Bloodgoodová) dojde ke skrýším legendami opředeného vojáka Johna Connora (Christian Bale). Až tady se Marcus dozvídá krutou pravdu: patnáct let byl přestavován a šlechtěn do podoby kyborga s ocelovým tělem a lidským mozkem. Connor a jeho vojáci nemají důvod nepovažovat Marcuse za další hříčku Skynetu. Jenže oba „muže“ spojuje vůle zachránit Kylea Reese ze zajetí. Pro Marcuse je mladík jediným přítelem, Connorovi se jednoho dne stane otcem…
Tajemství úspěchu prvních dvou Terminátorů spočívalo hlavně v jednoduchosti. James Cameron byl posledním z filmařů, jejichž snímky byly až vojensky úsporné, jakési myšlenky dodal příběhům jenom na efekt. Jeho velká série Terminátor, Rambo 2 (1985, pouze scénář), Vetřelci (1986), Propast (1989) a Terminátor 2: Den zúčtování překypuje hrdiny oddanými povinnostem a smířenými s osudem spasitele. V Hollywoodu ale zvítězil model spielbergovské hravosti a bruckheimerovského popcornu. Snad to i Cameron pochopil a raději se stáhl k podmořským dokumentům. Terminátoři postcameronovští už jsou produkty kinematografie 21. století, nikoli temnými, apokalyptickými vizemi.
Terminator Salvation kompletně nahradil obvyklé schéma s cestováním časem. Nadějný začátek s dynamickou scénou Connorova útěku z léčky ukazuje režiséra McGho jako mistra adrenalinového filmu. Úvody ale nebývají achillovkou hollywoodských velkofilmů – na rozdíl od závěrů. A nový Terminator to potvrzuje. Finálním soubojem Johna Connora proti čerstvě „narozenému“ T-800 (s tváří Arnolda Schwarzeneggera a tělem kulturisty Rolanda Kickingera) na Camerona prostě nestačí. Terminator Salvation zůstává jenom dospělejší verzí Transformers (2007) s dějovými prvky vypůjčenými ze snímků Já, robot (2004) a Válka světů (2005). Bez Camerona je Terminátor jen nejdražší akční sérií v historii filmu, jak prokazuje McG a před ním už Mostow s komediálně pojatou Vzpourou strojů.
Snad nejlepší stránkou Terminator Salvation je jeho obsazení. Výkony Sama Worthingtona a Antona Yelchina jsou velkým příslibem pro Hollywood; první coby Marcus slibuje nahradit Hugha Jackmana v rolích šarmantních drsňáků, druhý zvládá komickou i heroickou stránku svého Reese. Oba hravě předčí prkenného Christiana Balea v nominálně ústřední úloze Johna Connora. To Moon Bloodgoodová a rapper Common (Connorův souputník Barnes) jsou „jen“ budoucností akčního filmu, zatímco Michael Ironside (generál Ashdown) upomíná spíš na jeho minulost. Vedlejší roličky Heleny Bonham Carterové a zejména Bryce Dallas Howardové (Connorova těhotná žena Kate) jsou opravdu pouze do počtu.
Scenáristé John Brancato a Michael Ferris přisoudili Skynetu stále nápaditější a uvěřitelnější taktiky boje i krutější způsob zacházení z lidmi. A to je jediné vítané oživení původního Cameronova nápadu, ostatní novinky patří spíš do starého železa.
Přesto není ani po čtyřech filmech zřejmé, proč má Skynet při své technologické převaze s lidmi tolik problémů. Proč do minulosti posílat jediného terminátora? Proč ne třeba sto? To je ten věčný problém logiky, která se nazývá hollywoodská...
