Teminátor 3: Vzpoura strojů

Řeknu to rovnou: Terminátor 3 je nářez. Možná někde uslyšíte, že paroduje "dvojku", že efekty nejsou nic moc a že je to vůbec "celý nějaký divný", ale na to se můžete rovnou vykašlat. Terminátor 3 válcuje sezónu a i když se předchozím dílům v kultovnosti, popularitě či komerčním úspěchu nemusí vyrovnat, rozhodně dotváří jednu z nejlepších sérií v dějinách filmu (vedle Vetřelců a Indiana Jonesů).

Na novinářské projekci se sešlo nebývalé množství hochů asi tak kolem osmnáctky - tedy z generace, kterou vítězné tažení Terminátora 2 světem ještě nemohlo příliš poznamenat, o Schwarzeneggerových předchozích opusech ani nemluvě. Tihle vyrůstali na něčem jiném. Když se na plátně objevil nahý šestapadesátiletý Arnold, protáhl muskulaturu a s kamenným pohledem obhlédl okolí, mohli se hoši potrhat smíchy. Při následující honičce už jim jen poklesávaly čelisti a smích tuhl na rtech.

Přesně tohle Terminátor 3 je. Žádné kung-fu, wire-fu nebo cokoliv-fu, nýbrž střelné zbraně, velká auta a požehnaně ohně. Zkrátka stará dobrá 80. léta dovedená k dokonalosti a k přehledu mazáka, který už nemusí nikomu nic dokazovat. Ale není tu jen tohle. Terminátor 3 překvapí i velmi nečekaným množstvím sebeironie, která nemusí být někomu po chuti, ale podle mě funguje výtečně. Co má skutečnou váhu, to nemůže trocha legrace ohrozit; největším nepřítelem ambiciózních velkoprojektů totiž je, když se berou příliš vážně, a přitom v nich nejde o nic víc než o zábavu. Třetím hlavním rysem Terminátora 3 je nečekaný - a nečekaně závažný - konec.

Film začíná decentní, nepolopatickou rekapitulací, protože od druhého dílu už nějaká ta voda přece jen utekla. John Connor je tulák bez mobilu, mailu, kreditní karty a zkrátka čehokoliv, podle čeho by ho bylo možné elektronicky vysledovat. Trpí nočními můrami a děsí se svého spasitelského údělu. Se známým "hromosvodovým" efektem se zjevují oba terminátoři: Arnold coby už dávno vysloužilý model a o kus dále naopak nejnovější výkřik techniky, stroj na smrt T-X (terminatrix). Ten na sebe může vzít podobu kohokoliv, ale nejvíc času stráví v dokonalém těle Kristanny Loken. T-X pokosí pár Johnových budoucích důstojníků, John Connor se při razii na veterině setká s někdejší spolužačkou (a budoucí manželkou) Kate (Claire Danes), přichází T-X, začne jít do tuhého, přichází Terminátor Arnold a pak už se do závěrečného zvážnění skoro nezastavíte.

Ano, na akčních scénách megalomanský rozpočet moc vidět není a není jich vlastně ani příliš mnoho. To druhé souvisí s překvapivě střídmou stopáží, to první snad s precizností: uvidíte "jen" zběsilé honičky, přestřelky a pár nových hraček, ale zato vás to všechno zaručeně zvedne z křesla. Nebudu to rozmazávat, stačí jedna nápověda: masivní truck s jeřábem na korbě.

Co se humoru týče, jím se Terminátor 3 může stát kontroverzní. Sebeironie se tu rovným dílem půlí mezí Arnolda a odkazy na "dvojku". Ve mnohých scénách to splývá v jedno: třeba když se terminátor po teleportaci přijde stejně jako v předchozím dílu obléknout do baru - ale tentokrát se octne na dámské jízdě, kde jediné mužské šaty má na sobě striptér... Podobně vypadá fórek se slunečními brýlemi. Samostatnou kapitolou jsou takzvané hlášky. Jak tenhle násilný a samoúčelný způsob, kterak se vlísat do divákovy přízně, nesnáším, tady mi po dlouhé době nepřipadal trapný (a dlužno také připomenout, že v oboru drtivě pádných výroků představovaly Arnoldovy filmové postavy průkopníky už jen kvůli hercově jazykové indispozici). Má to zkrátka co dělat s charismatem a stylem: až terminátora uslyšíte říkat "nedělám si prdel" nebo "řekni to mý ruce", budete vědět, co tím myslím. Funguje to. Kromě vtipů "interních" ve filmu ovšem natrefíte i na fórky univerzální, jako je třeba ten naprosto nečekaný s policejním psychoterapeutem. Terminátor 3 zkrátka disponuje větším nadhledem, než je u akčních filmů zvykem, ale pokud vám vyhovoval laskavý žánrový humor Pravdivých lží, budete rázem doma.

Ovšem jen do té doby, než dojde na výše zmíněné zvážnění. Terminátor 3 končí naprosto netypicky a navíc takovým způsobem, který záměrně omezuje možnosti dalších pokračování: zabraňuje jim držet se dosavadní linie prevence nukleární války. (Chtělo se mi znovu napsat "staré dobré" - tenhle evergreen filmů 80. let už se v novější produkci taky pěkně dlouho neobjevil.) Tentokrát nepůjde jen o Johnovo přežití, ale hlavně o to, jak zabránit spuštění SkyNetu, budoucího úhlavního nepřítele lidstva. Zvrat do seriózna působí poměrně přirozeně a hlavně je scenáristicky vzato brilantní. Nečekejte žádný obvyklý závěrečný deathmatch... Dokonce si budete moct i trochu zapřemýšlet (co z našich činů vychází z nás a co z nás jen "vymáčknou" okolnosti? atd.), aniž by vás k tomu někdo nutil nebo vám před oči stavěl náznaky filosofické "hloubky".

Čímž se dostáváme k tomu, že do Terminátora 3 se z naší současnosti otisklo mnohem víc, než by člověk od akčního filmu čekal. Vezměte si například, jak invenčně se tu nabourávají stereotypy mužských a ženských rolí, a to ve prospěch "slabšího" pohlaví. Na první pohled praští do očí, že alespoň nominálně nejsilnější a nejdokonalejší postavu ve filmu tentokrát představuje žena. Připomeňme dámskou jízdu v baru a Arnoldovo odhození macho stylizace. Během filmu se ukáže, že Johnova budoucí manželka a důstojnice Kate je stejně klíčová jako on a v jedné chvíli terminátorovi dokonce velí. Johna, který by se bez ní nikam nedostal, při prvním setkání zavře do klece. Johnova matka Sarah je sice už pár let po smrti, ale i post mortem je prezentovaná jako největší bojovnice široko daleko. Sám nastávající "velitel lidstva" John Connor naopak působí jako zoufalec, který by celé zachraňování světa nejradši hodil na krk někomu jinému.

Dalo by se koumat dál, ale je třeba hned zdůraznit, že Terminátor 3 je v první řadě dokonalý akční nářez, ve kterém další významy hledat můžete, ale nemusíte. Na rozdíl od Terminátora 2, který byl svým způsobem hitem pro každého, tenhle díl působí tak trochu jako pomrknutí na znalce a fajnšmekry, na což však mají tvůrci svrchované právo. A propos tvůrci: "trojku" už jak známo nerežíroval James Cameron, nýbrž Jonathan Mostow (U-571), a to podle mého názoru bezchybně. Bezchybní jsou i herci: Nick Stahl (V ložnici, Tenká červená linie) ťunťu Johna představuje jako někoho, kdo si holt nemůže moc vybírat, kdežto Claire Danesová (Hodiny, U-Turn) v roli Kate předvádí vývoj od kníkavě svědomité veterinářky ke ke všemu odhodlané tygřici. Požehnáním je pro Terminátora 3 i Kristanna Lokenová, která svou strojovou mimiku i robotický pohyb nejspíš musela dřít pořádně dlouho. A Arnold? Jako zamlada...

Jistě, někdo může mít velké výhrady proti humoru nebo hledat malé hnidy (mně třeba chybí masivní hudební hit, jakým bylo minule You Could Be Mine). Remcáním, že "to není jako 'dvojka'", se ovšem vyznačují ti, kdo se zasekli na svém papenheimském a jakoukoliv jinou chuť předem odmítají. Jestliže měl Terminátor 2 slogan "nic osobního", u Terminátora 3 to zkrátka osobní je.