Po probuzení ještě Arthur Dent (Martin Freeman) netušil, že se toho dne radikálně změní jeho život. Naznačil mu to ale již první pohled z okna. Demoliční četa nastoupená v pozoru před jeho domkem na předměstí Londýna rozhodně nevěstila nic dobrého. Když pak Arthurovi – ležícímu pod buldozerem a připravujícímu se na nerovný souboj s několikatunovým strojem – jeho nejlepší přítel Ford Prefect (Mos Def) odhalil svůj mimozemský původ a sdělil mu, že Arthurova domovská planeta zhruba za dvanáct minut ustoupí plánované mezigalaktické dálnici, Arthur zapochyboval o kamarádově duševním zdraví. Hlas z připlouvajících mezihvězdných lodí oznamující okamžitou demolici této okrajové a zaostalé planety však Arthurovy pochyby rozptýlí. Vyzbrojen ručníkem a oděn do apartního županu, vydává se Arthur v doprovodu Forda Prefekta, jinak též zkušeného vesmírného stopaře, do míst, kam noha Pozemšťana dosud nevkročila. V Galaxii „zalidněné“ desítkami ras a monster ho čeká nejedno dobrodružství včetně setkání s vesmírnými byrokraty číslo jedna Vogony a seznámení s robotem Marvinem, který se permanentně nachází v depresi, či s galaktickým prezidentem Zafodem Bíblbroxem (Sam Rockwell), toho času na útěku před spravedlností...
Dlouho očekávaná sci-fi komedie Stopařův průvodce po Galaxii je důstojnou filmovou verzí rozhlasové předlohy z roku 1978 a následné „pětidílné knižní trilogie“ od Douglase Adamse, která si postupně vysloužila status bezmála kultovního díla. Adams, který nalezl autorsky spřízněné duše například mezi členy komediální skupiny Monty Python či ve spisovateli Terrym Pratchettovi, svým dílem navazoval na to nejlepší z anglického humoru. K hlavním rysům jeho knih tak patřily vypointované vtípky určené pro zasvěcenou čtenářskou obec, které se strefují do nejrůznějších absurdit moderního světa. Do své smrti v roce 2001 napsal Adams také několik verzí filmového scénáře Stopařova průvodce. Jako dobrý tah se nyní ukázalo, že se tvůrci v čele se scenáristou Kareym Kirkpatrickem (Slepičí úlet) a debutujícím režisérem Garthem Jenningsem odhodlali respektovat Adamsův autorský vklad a do scénáře příliš nezasáhli. Snímek tak neztrácí zhola nic z ducha knihy a navíc disponuje espritem vlastním britským komediím ze sedmdesátých a osmdesátých let, jako byl montypythonovský Život Briana či zlodějská komedie Ryba jménem Vanda. Režisér Jennings (má na kontě přes 200 reklam a videoklipů, z nichž patrně nejslavnější je ten k písni Fatboye Slima Right Here, Right Now) pak ještě podpořil retro ladění snímku, když dal přednost klasickým trikům a maskám před četnými digitálními efekty. Ostatní tvůrci navíc přišli s desítkami vizuálních nápadů, které citují ze slavných sci-fi snímků, 2001: Vesmírnou odyseou počínaje a Dnem nezávislosti zdaleka nekonče.
Kvality Stopařova průvodce po Galaxii podpořili svými výkony i herečtí protagonisté. Martin Freeman (hvězdu britského sitcomu The Office u nás známe z romance Láska nebeská) vyniká jako životem i Vesmírem neustále překvapovaný človíček a důstojně navazuje na typ rolí, v nichž se v letech minulých prosadil Hugh Grant. Překvapivě vyzrálý komediální výkon podal i černošský hip hopper Mos Def (Loupež po italsku) coby sice světácký, přesto však nešika a smolař Ford Prefect. Hereckou jedničkou snímku je ale Sam Rockwell, který si úlohu excentrického galaktického prezidenta s dvěma hlavami a minulostí podvodníka vyloženě užívá. Na menším prostoru pak diváky okouzlí i sympatická brunetka Zooey Deschanelová (Na pokraji slávy) jako Zafodova společnice Trillian a John Malkovich, který si zahrál náboženského guru a někdejšího prezidentského kandidáta Hummu Kavulu. Herecký ansábl doplňují hvězdy britské kinematografie Stephen Fry, Alan Rickman a Helen Mirrenová, kteří propůjčili hlas několika vedlejším postavám.
Nestává se příliš často, aby celovečerní snímek, který je adaptací knihy, navíc knihy takzvaně „nezfilmovatelné“, byl svému předobrazu tak věrný nejen co do děje, ale i celkové atmosféry, jako se to podařilo v případě Stopařova průvodce po Galaxii. Tvůrci udělali snad vše pro to, aby film uspěl u fanoušků předlohy i milovníků sci-fi, přesto ale jejich dílo trpí některými neduhy. Scenáristé se nedokázali vypořádat s epizodičností knižní verze, ba ji novými dějovými odbočkami ještě podpořili. Zůstalo zřejmé, že příběh vzešel z rozhlasového seriálu, který vyžadoval vždy po několika minutách dílčí pointu. Hlavně ve druhé polovině je navíc snímek stále rozvleklejší a upovídanější. I přesto ale Stopařův průvodce po Galaxii patří k nejvýraznějším titulům mezi vesmírnými sci-fi komediemi. Řadí se tak do společnosti televizního seriálu Červený trpaslík (pro který byla knižní podoba Stopařova průvodce evidentním inspiračním zdrojem) či snímku Muži v černém. Parodickým pohledem na space opery pak snese srovnání se snímkem Galaxy Quest, vydařené komediální parafrázi Star Treku.
