Slumming znamená bavit se na cizí účet a využívat přitom znaků jeho sociálního postavení. Sebastian (ležérně ledový August Diehl) je v tom mistr. Je to znuděný dandy v rozpuku mládí. Žije z peněz svého otce, který je zas má od své ženy, která je zase má díky své rodině atd. Sebastian se potlouká zimní Vídní a baví se. Různě. Zve na rande holky, které potká v chatroomech a u kafe jim pod stolem pomocí mobilu fotí kalhotky. Nejlepší obrázky posílá svému spolubydlícímu, kamarádovi a studentovi Alexovi (Michael Ostrowski). Po večerech pak Sebastian s Alexem zamykají nic netušící hosty v kavárně, posílají drinky dámám, květiny pianistovi, hlasitě koumají nad osudy kolemjdoucích a podobně.
Jednou natrefí na pana Kallmanna (Paulus Manker). Kallmann je básník ulice a ožrala. V jedné neuvěřitelné, minimálně napůl improvizované scéně pobíhá Kallmann po frekventované vídeňské ulici a cpe své výtvory náhodným chodcům, kteří odmítají, nebo se s ním dávají do řeči, ale spíš odmítají už z dálky a o to víc se Kallmann rozčiluje… Skutečný rozdíl mezi Kallmannem a Sebastianem je pramalý. Oba chtějí něco říct a přitom jsou zaslepení vztekem. Díky tomu jim ve výsledku ke štěstí stačí, to co stačí: Sebastianovi prchavý úsměv z dětinské vylomeniny, Kallmanovi pár eur na lahev tuzemáku.
Sebastian s Alexem spatří ožralého Kallmanna chrápat na lavičce před vídeňským nádražím. A tady přijde to nejlepší ze Slumming. Kluci Kallmanna naloží do kufru, odvezou přes hranici a vyloží ho před nádražím ve Znojmě! Navíc mu seberou pas. Peníze samozřejmě vídeňský bohém nemá žádné.
Kallmann se probudí a s kocovinou za krkem si v Čechách připadá jako na jiné planetě. Chodí po nádraží a podle volebních plakátů opakuje „Myslim uprimne.“ Chce na vlak do Vídně. Nádražák jej v upřímné víře pošle na autobus, který Kallmanna doveze jenom do české příhraniční vísky. A protože ho nevezme krajan, jenž u silnice nakupuje sádrové trpaslíky, pokusí se Kallmann dostat do Rakouska jinak. Kráčí zasněženou zemí, střízliví a mrzne.Ve Vídni se mezitím Sebastian umíněně zamiluje do učitelky Pii (Pia Hierzegger). Alexe mezitím popadnou výčitky svědomí a chce ohledně Kallmanna něco podniknout. Když se Pia o Kallmannovi dozví, zhrozí se nad Sebastianovou ubohostí a sama rozjede pátrání. Narazí na Kallmannovu barovou přítelkyni Hertu (Maria Bill) a spolu vyrážejí Kallmanna do Čech hledat.
Nešťastně zamilovaný Sebastian řeší svůj problém útěkem do Indonésie, kde se stává jakýmsi dobrovolným Kallmannem…
Nejsilnějším kusem Slumming je rozhodně Kallmannova odysea. V procítěném Mankerově podání se ožrala bez problémů stává skutečným hrdinou snímku a je škoda, že scénář Michaela Glawoggera a Barbary Albertové ve snaze o uzavření trojúhelníku neustále diváka vrací do Vídně.Kallmannova dobrodružství, kdy jej od utopení v moravském rybníčku zachrání zahradní trpaslíci, nebo když se Rakušan stává senzací ranní směny v kravíně, kde jej objeví ženské, jsou totiž mnohem zajímavější a nakonec i zábavnější, než Piina vážná výprava, či Sebastianův útěk do exotické Jakarty.
Spádu Slumming napomáhá zkušený střih Christofa Schertenleiba progresivně snímaného materiálu Martina Gschlachta a tepající elektronická hudba.
