Specialista na zoufalce všeho druhu Jon Heder (Napoleon Dynamit, A co když je to pravda?) kráčí ve stopách Adama Sandlera. Pokud by se i nadále objevoval v komediích kvalit Školy svádění, mohl by se zakrátko slavnějšímu kolegovi dokonce vyrovnat.
Dopravák Roger (Jon Heder) je smolař. Na nudli ho utáhne kdekterý řidič, jemuž by se snad Roger pokoušel uložit pokutu. A občas se na stanici vrátí jen ve spodním prádle a beze cti. Pak mu nezbývá než svěsit uši a nechat si líbit posměšky kolegů. Můžete hádat, co si asi o Rogerovi myslí ženy. Ano, je u nich za ubožáka. S čestnou výjimkou v podobě krásné a usměvavé sousedky Amandy (Jacinda Barrettová). Do ní je Roger beznadějně zamilován. Tak beznadějně, že kdyby s ní snad promluvil, asi by okamžitě omdlel. Roger je prostě k pláči. Naštěstí má kamaráda, který mu přihraje číslo na doktora P. (Billy Bob Thornton), svérázného vyučujícího v ještě svéráznějším kurzu, který vás naučí, jak se stát lvem v lidské džungli. Z nejhoršího mezi nejhoršími se Roger vcelku rychle vyšvihne až na premianta. Teď už si s ním Amanda ráda vyjde na večeři a všichni ti, kteří Rogerovi ještě před nedávnem dávali kapky, by se před ním dnes měli mít na pozoru. Věc má ale taky háček. Chorobně soutěživý doktor P. moc rád testuje sebe sama, když poměřuje síly se svým nejlepším studentem. Můžete si být jisti, že má v rukávu pěknou řádku špinavých triků…
Školy svádění se není třeba bát. Za fasádou tuctové frašky ubožákovi, který ke štěstí přišel, se ukrývá nadprůměrně vtipný a sympatický filmeček. Snad je to tím, že scenáristé čerpali z nepříliš známé britské komedie School for Scoundrels or How to Win Without Actually Cheating! (1960). Většina filmových situací nepůsobí lacině, nuceně. A hlavně – vtipy jsou vypointovány důsledně a k nejlepšímu z možných řešení. Střety partičky loserů, kteří si nechají všechno líbit, s úsečným učitelem umožňuje rozpoutat rychlopalbu sarkastických monologů, za něž by se nemusel stydět mnohý z mistrů anglického humoru. Snad jen na vulgaritě by Brit přece jen ubral. Hlášky i gagy, obé svou úrovní vysoce přesahuje průměr současných „smolařských“ komedií, reprezentovaných filmy Adama Sandlera (o Robu Schneiderovi nemluvě). A v souboji, který se přímo nabízí, totiž Škola svádění versus Sandlerův Kurs sebeovládání, na body vítězí první z nich.
Českého diváka asi do kina protagonista Jon Heder nepřivábí, přesto bychom si měli jméno tohoto třicetiletého komika dobře zapamatovat. Po herecké stránce není Heder žádný zázrak. A čím lepšího protihráče dostává, tím jsou jeho nedostatky patrnější. Typ loser má ale výrazově – v obou smyslech tohoto slova – propracován do nejmenších detailů.
Slavné a ještě slavnější aktéry nalákal režisér Todd Phillips na sebeironické, možná až parodické figury. Doktor P. je v podání Billyho Boba Thorntona skrz naskrz cynickým chlapákem, z něhož musí každý cítit faleš na sto honů, ale přesto jeho řečičkám rád podlehne. Jeho pravé ruce, lakonickému bouchači Lesherovi (Michael Clarke Duncan), stačí jen naznačit – zlověstnost z něj přímo prýští. A Luis Guzmán coby policejní kancelářská krysa Moorehead by se klidně mohl proměnit v chodící reklamu na zlomyslnost (kdyby snad někdo o takovou reklamu stál).
Jediná nepříliš kompaktní postavička zbyla na Bena Stillera. I jeho zhrzený Lonnie, v němž po léta kypí plán kruté pomsty, však svůj nezpochybnitelný komický náboj má. Do úložek ostatních zoufalců Phillips připral své oblíbené figurkáře Horatia Sanze, Matta Walshe a především Todda Louisa coby plešatícího Eliho.
Režisér Phillips se od časů studentské lascivitky jménem Road Trip vypracoval mezi přední specialisty na komedií. A každý další jeho film (Mládí v trapu, Starsky & Hutch) je lepší a lepší. Škola svádění v tomto trendu není výjimkou. Phillipsovi nečiní potíž komediální zkratka ani pointování jednotlivých scének a své snímky dovede udržet na solidní řemeslné hladině. Jestliže má Škola svádění nějakou Achillovu patu, pak je jí scénář. Děj je prostinký, vývoj postav překotný, koncovka ukvapená. Jenže to všechno si většina diváků ani neuvědomí. Detaily tentokrát slaví výhru nad celkem.
