Druhý díl animované pohádky o zeleném obříkovi je vtipnější, ironičtější a dospělejší, než originál. Animátorské divizi studia Dreamworks se zároveň podařilo znásobit komerční úspěch prvního dílu, s přehledem porazit Disneyho dětinský trhák Hledá se Nemo (za 1. týden Shrek 2: 128 mil. USD, Nemo: 70 mil. USD), a upevnit tak svou pozici na trhu.
Bylo nebylo: král s královnou měli dcerku Fionu, ze které se po nocích stávala zrůdička. Na radu Víly Kmotřičky rodiče Fionu zamknou ve věži, odkud jí má vysvobodit princ Krasoň, Kmotřiččin zženštilý syn. V intru, které ironizuje všechny pohádkové příběhy, se princ Krasoň konečně dostává do Fioniny komnaty – kde se od „sexuálně zmateného vlka“ dozvídá, že mu nevěstu vyfouknul obr Shrek.
Shrek s Fionou si užívají líbánky dokud nepřijde oficiální pozvání od Fioniných královských rodičů. Shrekovi se nikam nechce, má dojem, že tchán neunese jeho vizáž. Nakonec však Shrekovi nezbude než souhlasit a se svou vyvolenou +oslem se vypravuje do vzdálené a hollywoodské země Za sedmero horami. Pana Krále Shrekova vizáž opravdu vyděsí, Shrek se navíc zachová jako hulvát. Víla Kmotřička nelení a kuje pikle, jen aby Fionu dostal Krasoň. Shrek se zatím snaží získat zpět Fionino srdce. Bude kvůli ní ochotný obětovat tolik, jako ona kdysi obětovala jemu?
Mezi již známé hrdiny je včleněno několik figur nových – Kmotřička, Krasoň, ale především zorrovský kocour v botách, zvaný Puss in Boots, který bez milosti „krade“ biják. V originále jej mluví Antonio Banderas a kocourova směs hispánského šarmu, odvahy i obřích dětských očí je nakažlivější, než první jarní den. Murphyho oslík je proti kocourovi „pouze“ nemotorný ťulpas a soustředí se na přihrávky. Zamilovaní Shrek (Myers) i Fiona (Diazová) a jejich rozervaná srdce tvoří půdu pro lyrické momenty snímku.
Stejně jako v opravdových pohádkách, ani ve Shrekovi 2 si autoři nedělají těžkou hlavu s příběhem. Dějovou linku pohání staletý model „fotr je lotr“ a poselství o tom, že sexy tělo je sice pěkná věc, ale člověka/obra dělá charakter. Autoři naštěstí konvenční model nahlížejí s dostatečným nadhledem a patetických momentů je ve snímku minimum. Navíc je strhává přesně vybraná hudba, která výrazně formuje tempo kina. Animace a kamera jsou na nejvyšší úrovni, jak se ostatně od pokračování kasovního trháku dá očekávat.
Většina sequelů bere originalitu původního snímku jako danou samozřejmost a nesnaží se ji dál příliš rozvíjet. Druhé díly bývají přímější, akčnější a často vážnější. Takovým případem jsou aktuální Purpurové řeky 2, nebo jen o něco starší Kruh. Vyjímkou tvrdící pravidlo budiž Oshiiho meditativní Innocence: Ghost in the Shell 2, myšlenkově o studnu hlubší bratr legendárního GITS.
Shrek 2 rozhodně není vážnější svého předchůdce. Naopak. Původní autorský tým Adamson, Asbury, Vernon dvojku posunul do ještě satiričtější roviny. Přidal na kadenci humoru a dospělosti vtipů. Také desítky odkazů a citací ve druhém plánu jsou nastaveny spíš na dospělejší publikum. A právě chytrá dospělost a svérázný autorský nadhled zaručují, že se vám Shrek 2 z hlavy nevypaří hned jak vyjdete z kina.
Snad jediným záporem kina, kromě Myersovy exotické skotštiny, je délka. Při zmiňované dospělosti snímku vyhoví Shrek 2 se svými 93 minutami spíš dětské netrpělivosti, než dospělejšímu publiku, které by mohlo být zvědavo minimálně na proměny v Pussově charakteru. Ty jsou ve finálním sestřihu totiž poněkud razantní a kocourův charakter trošičku zbytečně oslabují.
