Samozvaný žalobce, soudce a kat Jigsaw (Tobin Bell) i jeho učednice Amanda (Shawnee Smithová) jsou mrtví, jejich odkaz však přežil a dál se šíří do světa. Každý člověk, který marní svůj život, může na klidný spánek zapomenout… Po Saw: Hře o přežití (2004), Saw II (2005) a Saw III (2006) přichází Saw IV...
Seržant Rigg (Lyriq Bent), velitel policejní zásahové jednotky, se ne a ne smířit, že kolem něj neustále umírají lidé. Jeho kolegové Tapp (Danny Glover) a Kerryová (Dina Meyerová) jsou mrtví, Eric Matthews (Donnie Wahlberg) je už několik měsíců pohřešován a nezvěstný je nově také detektiv Hoffman (Costas Mandylor). Ti všichni se střetli s masovým vrahem Jigsawem, který soudí a popravuje své oběti. Ti všichni v souboji prohráli. Šanci dostane i Bent samotný – má devadesát minut na to, aby prošel všemi zkouškami a na jejich konci zachránil život Matthewsovi a Hoffmanovi. Jeho úkolem je pochopit, že lidé jsou odpovědni za vlastní osud a nikdo jiný jim pomoci nemůže… Na scéně se objevuje rovněž duo agentů FBI Perezová (Athena Karkanisová) a Strahm (Scott Patterson). Jejich pátrání po minulosti Johna Kramera alias Jigsawa si zasluhuje, aby bylo provázeno vlastní hrou o životy…
Jigsaw ve své podstatě nebyl masovým vrahem, nýbrž soudcem moderního střihu: pachatelům nabídl alternativní trest. Buď se viník vydá na cestu krvavého očistce, anebo je označen za nenapravitelného a odsouzen k smrti. Až na to, že Jigsawovým soudem by prošel asi málokdo z nás… Ke svým hrátkám si už tradičně vybírá násilníky a feťáky, volí ale taky představitele „přepracovaných“ profesí – policisty a lékaře. Tady všude nasadili autoři čtyřky flashbacky ze života Johna Kramera, které prozradí mnohé z jeho motivací.
Ústřední nápadem Saw IV je využít přebujelého smyslu pro spravedlnost v kombinaci se spasitelským komplexem; obojí je už odnepaměti vlastní dlouhé řadě (filmových) policistů. Jigsawův trestněprávní systém poněkud kontrastuje s oficiálním stanoviskem, své stoupence v policejních řadách by si ale jistě nalezl. Alespoň Saw IV se nás v tom pokouší utvrdit.
Spíš než zhodnocení si Saw IV zasluhuje porovnání s předchozími díly. Své skalní zastánce, kteří na Saw nedají dopustit, už série dávno má. Ty o jejích kladech a záporech nemá cenu přesvědčovat. Koho naopak nechávalo Saw po tři roky chladným, dnes asi stěží uvěří, že čtyřka přinese zásadní obrat a zaútočí na nové publikum. Jen pro pořádek – nepřinese a nezaútočí.
Fandy může těšit, že série stále ještě zůstává v péči stejného autorského týmu: tvůrci jedničky James Wan a Leigh Whannell produkují, specialista na hudební klipy Darren Lynn Bousman už potřetí režíruje. Kontinuita je tedy zachována. Saw IV působí dojmem kompilátu všech tří předchozích dílů: je obdobně spletitá jako dvojka, test pro hlavního hrdinu obrací naruby princip trojky. Když se objeví skulinka v příběhu, scenáristé pohotově přispěchají s vysvětlením – a na něm klidně založí děj dalšího dílu. To vše už patří ke hře a divákům nezbude než se s tím smířit.
Čtyřku tíží břímě několika příběhových linií, u nichž není mnohdy zjevné, kdy přesně se odehrávají. To je u tak provázané série, jakou chce být Saw, dosti podstatnou vadou na kráse. Jedná se o filmařský trik, na který jsme si už zvykli – ale neradi. Čím více děj zkomplikujete a zahustíte, tím spíš vás bude divák považovat za machry a sám si radši některé nepohodlné otázky nepoloží. Za matoucími složitostmi se přitom skrývá lenost autorů, kteří opovrhli šancí vymyslet řešení jednodušší a přitom smysluplnější. Namísto toho je děj zaplevelován novými a novými postavami se všemi jejich historiemi. Od dílu číslo dvě může být obětí prakticky kdokoli, od čtyřky platí totéž o vrahovi. Záhadno kolem Jigsawa je nenávratně ztraceno a s ním i významná část působivosti originálu.
A závěrečná informace pro fanoušky: díly pět a šest už vznikají, s jejich premiérou se předběžně počítá na poslední říjnový víkend, kdy Spojené státy slaví svátek Halloween. Roční interval má být samozřejmě dodržen. Už za rok se tedy dozvíme, že to všechno proběhlo vlastně trochu jinak…
