On-line rozhovor s Markem Vašutem na Tiscali

Jak byste charakterizoval postavu Olivera, kterou ve filmu Román pro ženy hrajete?

Stárnoucí proutník, který se tak trochu proti své vůli nezávazně zamiluje, aby pak ke svému překvapení zjistil, že opravdově, ba co víc, dokonce osudově!

V užším hereckém výběru na tuhle roli se kromě Vás ocitl ještě Oldřich Kaiser a Jiří Langmajer, tedy víc než silná konkurence. Proč si myslíte, že jste roli nakonec dostal Vy? Jste lepší herec nebo lepší proutník? Nebo Vám to snad víc slušelo se Simonou Stašovou?

Dobrá otázka, špatný adresát – nevím. Možná má pravdu staré české přísloví: „Chodí štěstí dokola, sem tam sedne na vola…“

Na začátku natáčení jste přiznal, že se světem reklamy máte vlastní bohatou zkušenost nejen jako herec, ale také jako „kreativec“. Co Vám na tomto světě nejvíc imponovalo a naopak, co Vás na něm nejvíc štvalo?

Na začátku 90. let minulého století k nám vtrhnul po čtyřicetiletém půstu svět reklamy jako tsunami. Specialistů bylo málo, reklamy psal a režíroval kdekdo včetně mě.
Většina konzumentů jimi byla zpočátku fascinována, málokomu vadily, některé byly i velmi populární. Teď, po patnácti letech, už značná část populace získala vůči reklamním masážím nejenom imunitu, ale někteří z nás i alergii – přinejmenším na ty nejhloupější a nejagresivnější…

Před začátkem natáčení jste přiznal, že jste četl celou řadu Vieweghových knížek, přičemž nejvíc se Vám líbily Povídky o manželství a sexu. V čem si myslíte, že je Viewegh nejsilnější a nejlepší?

V psychologii ženských postav – zvlášť v jeho zatím poslední knize Vybíjená.

Režisér Filip Renč hodně chválil pracovní podmínky, které mu producenti vytvořili. Doslova říkal: „Poprvé v životě mám pocit, že točím na profesionální úrovni“. Jak se na to díváte Vy, který má zkušenost s natáčením velkých hollywoodských filmů?

Přál bych Filipovi režii velkého hollywoodského filmu!