Ještě jako bezejmenného herce jsme Roberta Carlyla zaznamenali v psychologickém krimiseriálu Bedna (1994). Ztělesnil tu nenávistného sériového vraha Albieho Kinsellu, proměňujícího se z latentního rasisty ve vraždícího zuřivce, jenž ztracenou sebeúctu dobíjí útočením na „neuctivé cizáky“. Vzteklá tvář se od té doby měla stát standardní součástí jeho hereckého projevu – solidního gentlemana bychom mezi jeho úlohami hledali marně. Hraje prapodivné existence, od budižkničemů až po kriminálníčky a feťáky. A jestliže se rozzlobí, je skutečně zlý. Nebo by si někdo chtěl zahrávat s Carlylovým hrdinou, když mu zrudne obličej a na čele mu zuřivostí vystoupí žíly? Jeho živočišného projevu si povšimli také producenti bondovek – a obsadili jej jako jedno z těch vyšinutějších protivníků tajného agenta ve službách Jejího Veličenstva, teroristu Renarda v Jeden svět nestačí (1999).
Robert Carlyle se narodil 14. dubna 1961 v Glasgow. Vychován byl otcem a dalšími členy hippie komunity největšího skotského města – matka Roberta opustila už v jeho čtyřech letech. V mládí se Carlyle živil jako malíř pokojů, levicové smýšlení jej přimělo zapojit se také do odborového hnutí. K divadlu se dostal až v jedenadvaceti, když se začetl do hry Arthura Millera Čarodějky ze Salemu. Pokoušel se vystudovat Royal Scottish Academy of Music and Drama, zklamán výukou však školu po jednom semestru opouští. Hrál v oblastních divadlech a v roce 1991 založil vlastní divadelní společnost Raindog Theatre.
Před kamerami se Robert Carlyle objevuje od počátku devadesátých let, shodně v televizi i ve filmu. Malá obrazovka jej využila především v krimisériích; nejprve v drobných roličkách (Taggart, The Bill), poté jako vraha (výše zmíněná Bedna) i detektiva (šéf policie na skotském maloměstě, který má svérázný přístup k předpisům, v sérii Hamish Macbeth, 1995-97). Carlylova první dekáda u filmu je lemována spoluprací s výraznými osobnostmi britské kinematografie: Kenem Loachem, Antonií Birdovou, Michaelem Winterbottomem nebo Dannym Boylem. Debut si Carlyle odbyl v Loachově sociálním dramatu Lůza (1990) – a hned se jednalo o roli ústřední. Hraje stavebního dělníka s kriminální minulostí Steva, tak tak se protloukajícího životem. Další spoluprací Carlyla s Loachem bylo milostné drama Carla's Song (1996), které hrdiny zavedlo z Glasgowa až do válečné Nicaraguy.
Nonkonformní režisérka Antonie Birdová obsadila Carlyla během devadesátých let hned čtyřikrát. Objevil se v jejích snímcích jako sebedestruktivní bezdomovec Nosty (Safe, 1993), homosexuál Graham, udržující poměr s mladým farářem, (Kněz, 1994), vůdce bankovních lupičů Ray (Parta, 1997) i pološílený lidojed Ives (Dravci, 1999). Zejména psychologické drama Kněz, které v katolických kruzích vyvolalo vlnu nevole, dodnes patří ke klíčovým rolím jeho kariéry. Právě zde poprvé zazářil. Ukázal, že má na víc než na úlohy násilníků a omezenců. Další takovou příležitostí bylo drama Michaela Winterbottoma Go Now (1995) a Carlylova úloha fotbalisty Nicka, kterého „pojídá“ roztroušená skleróza. Od podobně komplikovaných rolí ale Carlylovi mimoděk odpomohl režisér Danny Boyle, v jehož kultovním drogovém dramatu Trainspotting (1996) ztělesnil vznětlivého rváče Begbieho. Nevídaná obliba Boylova snímku totiž Carlylovu kariéru přímo zacementovala. Z primitivů si sice mohl učinit solidní živnost (a také to udělal), na druhou stranu ale musel dát vale vyzrálejším charakterům.
Záplavu dobráckých břídilů zase Carlylovi přinesla druhá z jeho proslulých rolí, nezaměstnaný slévač Gaz, jenž pokouší štěstí jako striptér, v hořké komedii Do naha! (1997). Sympatický film s nečekaným komerčním ohlasem alespoň pomohl Carlyla etablovat do britské herecké špičky a představit jej rovněž v úloze citlivého (i když ne zrovna oduševnělého) hrdiny. Na vrcholu popularity stojící Robert Carlyle využil situace a putoval z role do role. Zahrál si lupiče „bezmála gentlemana“ Maclainea v historickém krimi Plunkett & Macleane (1999), opileckého otce v sociálním retru Andělin popel (1999) nebo roličku podivínského Daffyho v Boyleově dramatu Pláž (2000). Objevil se v gangsterce (mafiánský přisluhovač s vášní pro fotbal a nenávistí k Američanům Felix v The 51st State, 2001) i v maloměstské komedii (osamělý smolař Jimmy, odhodlaný získat zpět svou někdejší lásku, v Tenkrát v Midlands, 2002). Vyzkoušel si dva padouchy hollywoodského střihu. Postavil se Jamesi Bondovi ve snímku Jeden svět nestačí (1999), pohříchu je ale jako necitelný terorista Renard jedním z těch slabších protivníků agenta s povolením zabíjet. A ve fantasy Eragon (2006) hraje temného čaroděje Durzu.
V letech nedávných stihl Carlyle také dva výrazné výkony v životopisných titulech, kterými se opět přihlásil o pozornost publika i udílečů filmových ocenění. Ve Spiknutí střelného prachu (2004) ztělesnil anglického krále Karla I. Ale hlavně se představil v historické studii Hitler: Vzestup zla (2003), jež mapovala první polovinu Hitlerova života. Carlyle dostává v titulní úloze prostor poodhalit kořeny velkého manipulátora, neodpustí si však obdařit jej až příliš častými záblesky krutosti a nelidskosti. Přesto v obou rolích naznačil, že by se snad mohl uvolnit z krunýře své pověsti, která ho nadlouho uzamkla do jediné herecké kategorie.
