Film o filmu 1: modem • ISDN • ADSL
Film o filmu 2: modem • ISDN • ADSL
Filmová verze mnohadílné krvavé videoherní série Resident Evil, kterou v roce 2002 natočil Paul W. S. Anderson, se odehrávala v podzemních laboratořích mocné korporace Umbrella, jejíž experimenty vedly k úniku zákeřného, mrtvé buňky regenerujícího T-viru. Ten zaměstnance společnosti proměnil v agresivní zombie, které mělo zlikvidovat komando vedené krásnou a zrzavou vojandou Alice (Milla Jovovichová). Ta až na konci filmu zjistila, že se epidemie – navzdory snaze virus izolovat – rozšířila na povrch a zpustošila celé Raccoon City.
Pokračování Resident Evil: Apokalypsa, jež podle Andersonova scénáře natočil debutující Alexander Witt (bývalý druhý režisér a kameraman spolupracoval především s Ridleym Scottem), začíná přesně tam, kde skončil první snímek. Biotechnologickými pokusy zocelená Alice se polonahá, ale ozbrojená vypotácí z nemocnice do města, které zachvátilo násilí a jehož ulicemi se mátožně kolébají sténající houfy zombie. Hrstkou odvážlivců obklopená Alice se během hledání dcerky zneužitého vědce musí utkat se zmutovaným monstrem Nemesis a stanout tak tváří v tvář osudovému poznání, že nejen ona se stala pokusným králíkem...
Původní snímek Resident Evil si sice liboval v zobrazování neustálé střelby, uťatých hlav, rozpáraných vnitřností a hnisavých zranění, díky své stylovosti a žánrové „čistotě“ se ale stal jedním z nejvěrnějších převodů videohry na filmové plátno. Jelikož druhý snímek Resident Evil: Apokalypsa byl vytažen ze stísňujících interiérů do karanténní zónou ohraničených exteriérů, nebylo možné plně přijmout principy klasické „střílečky“ vystavěné na tom, že hráč netuší, kdo, nebo co se skrývá za potemnělým rohem či dveřmi. Aby se tato historka, jež zákonitě ztratila své strašidelné tajemno, zcela neproměnila jen v řeznická jatka anonymních umrlců, tvůrci se na původní příběh pokusili naroubovat několik (staro)nových žánrových klišé.
Příběh sice postavou ústředního netvora odkazuje na hru Resident Evil: Nemesis (2000), mnohem víc je ale poučen stylizací hororového remaku Úsvit mrtvých (2004). Mnohé prvky si vypůjčuje i ze série o Vetřelcích, především ze čtvrté části s podtitulem Vzkříšení (1997). Alice totiž v sobě má – tak jako naklonovaná vesmírná průzkumnice Ripleyová – zárodky svého protivníka, díky čemuž je obdařena nadlidskými schopnostmi, ale také vnitřní nejistotou na čí stranu se přiklonit. Milla Jovovichová sice herecky zaostává za Sigourney Weaverovou, přesto film Resident Evil: Apokalypsa v sobě vstřebává více „vetřelčích“ prvků než patrně nejpříšernější akční snímek loňského roku Vetřelec vs. Predátor, v němž Paul W. S. Anderson prokázal kolosální nepochopení zákonitostí obou sérií i zarážející ignoraci či neznalost řady podstatných detailů.
Další inovací – kromě toho, že z hrobů lezou zombíci, dětičky ve škole se mění v krvežíznivé bestie a ulice šlapou nemrtvé prostitutky – je silná „feminizace“ příběhu. Ve výsledku je však spojená spíše jen s dráždivým zobrazením těžkopalných zbraní na špinavé a odřené pokožce obnažených dívčích stehen. Alice je totiž obklopena především ženami s dlouhýma nohama v krátkých sukních, jež vypadají velmi sexy i v okamžicích hrozící smrti: z počítačové série byla do příběhu implantována „tombraiderovská“ drsňačka Jill Valentineová (Sienna Guillorová) a ke slovu přijde i nebojácná televizní reportérka Terri (Sandrine Holtová). Muži – s výjimkou obligátní figurky užvaněného černocha – fungují v prostinkém příběhu spíše jen jako odepsatelné položky.
Navzdory zdrcujícím recenzím, jež si Resident Evil: Apokalypsa (s ohledem na všeobecně shovívavý přístup médií k popcornovému spotřebnímu zboží spíše neprávem) vysloužil, lze film sice označit za brak, nikoli však za film, který by byl brakově natočen. Ve zběsilém tempu kvapící totální „akčňák“ je – stejně jako další sci-fi horory postmatrixové generace typu Blade – poznamenán reklamní estetikou spojenou s bleskovými střihy, akrobatickou bojovou choreografií či s již „nezbytným“ využitím bullet time. To místy vede k samoúčelným vizuálním exhibicím (chvílemi se až zdá, že se ve filmu neobjeví ani jeden v reálném čase nasnímaný záběr, jen jeho zrychlená, či zpomalená verze), ale i ke comicsově okázalým obrazům (Alice letící na motorce oknem přímo do kostela). Film Resident Evil: Apokalypsa pouze a jen naplňuje žánr tzv. survival hororu („vyřazovačka“ vedlejších postav je jako by rozčleněna do několika stále obtížnějších úrovní a vrcholí soubojem s finálním bossem), aniž by se přitom snažil předstírat, že je něčím ušlechtilejším. Klíčový problém snímku je v tom, že videohry jsou již ze svého principu do filmového příběhu nepřenositelné, neboť diváci své hrdiny mohou pouze pasivně sledovat, nikoli je interaktivně ovládat.
