Dan Trachtenberg je režisér, který si hodně vybírá. A může si to dovolit. Velké filmy pro velká studia ho nelákají, raději točí menší snímky, do jakých mu nikdo nekecá, a i to byl možná důvod, proč utekl od adaptace Uncharted ke snímku, který by mohl být víc jeho. Autor skvělého a nevypočitatelného thrilleru Ulice Cloverfield 10 a člověk, jenž pomohl dostat do světa (anti)superhrdinskou Bandu to však se svým nejnovějším snímkem měl docela těžké. A to z hned několika důvodů.

Zaprvé se ujal Predátora. Filmové legendy, která v osmdesátých letech pořádně potrápila Arnolda Schwarzeneggera, ale úspěch prvního dílu se nikdy nepodařilo zopakovat. A mimozemský lovec, jenž cestuje po vesmíru a hledá kořist, která by pro něj mohla být opravdovou výzvou, se pak bohužel objevil i v několika velmi špatných snímcích. A fandové jsou na jeho návraty a s nimi spojené zklamání dost citliví.

zdroj: Foto: Disney

Druhý problém byl, že Trachtenberg přistoupil k Predátorovi po svém. Původní název měl být jen Kořist a on sám neměl ani trochu radost, když se prokeclo, že vůbec půjde o Predátora. Diváci si dlouho mysleli, že dostanou jen jakýsi drsný thriller z prostředí Komančů. No a když pak zjistili, že dostanou souboj vesmírného likvidátora a indiánů, byli trochu nervózní…

Dobrá zpráva ovšem je, že k tomu neměli sebemenší důvod. Nový Predátor se povedl. Víc, než čekali i ti největší optimisté.

Trachtenberg se totiž vydal úplně opačným směrem než autoři predátorských sequelů. Ti šli dopředu, z drsného survival hororu se predátorská pokračování měnila víc a víc ve sci-fi, respektive akční divočiny a téma boje o přežití a lovu prakticky vymizelo. Nový film se k nim vrací a dělá to velmi zajímavým způsobem. Prakticky celá první polovina se točí okolo mladé indiánky Naru, ta touží ukázat svému kmeni, že dovede lovit stejně jako muži. A právě ona jako první narazí na stopy návštěvníka z vesmíru. Jenže prvních nějakých čtyřicet minut se tu opravdu prakticky jen loví. Predátor: Kořist je poměrně minimalistická podívaná, která se obejde bez zbytečných dialogů, ale dovede navodit nepříjemnou atmosféru divočiny, kde se za každým stromem skrývá nebezpečí.

zdroj: Foto: Disney

Trachtenberg zároveň pochopil, že nemůže sázet na to, co fungovalo v prvním filmu. Predátora diváci znají, a tak strach z neznámého nemůže moc fungovat. Nejspíš i proto mu dává v první části podobně prostoru jako Naru a konečně ho vidíme v akci jako lovce. Uprostřed lesů se seznamuje s vražednou faunou Ameriky začátku osmnáctého století, testuje své schopnosti na nejnebezpečnějších zvířatech a až postupem času se zaměřuje na lidi. A i když souboj monstra, které se umí zneviditelnit a disponuje technologickou i fyzickou převahou s indiány, může působit na první pohled trochu úsměvně, Komančové tu rozhodně nejsou jen maso na porážku. Jenže on ten Predátor není jen o komorním a osobním střetu dvou loveckých kultur. Ale tady raději přestanu být konkrétní.

Trachtenberg totiž v Predátorovi dělá to, co provedl v Ulici Cloverfield 10. Když už si myslíte, že jste prokoukli, podle jakých notiček hraje, naprosto otočí a z komorního souboje dvou lovců udělá něco úplně jiného. Trailery zvrat sice ne úplně zatajily, ale rozhodně se tu děje spousta věcí, které v upoutávkách nikdo ani pořádně nenaznačí a celou Kořist pořádně nakopnou nečekaným směrem. A nakopnou ho s rozběhem. Trachtenbergovi se zkrátka povedlo sladit tradici a oldschoolový přístup, po jehož návratu fandové volají už nějakých dvacet let, s originálními nápady.

zdroj: Hulu

Jedno přitom neškodí druhému, režisér má evidentně naprosto pod kontrolou co a jak chce vyprávět a ví, kam až může při změnách tempa a stylu zajít. A výsledkem je nesmírně působivá podívaná. Vůbec nevadí, že u toho jsou naprosto neznámí herci (autenticita byla důležitá) a souboj mladé indiánky a Predátora nakonec není zdaleka tak absurdní, jak by se mohlo zdát. Konec konců i Arnold toho svého Predátora porazil hlavně hlavou. A z toho, co tu nakonec předvádí sympatická Amber Midthunder, které budete od začátku držet palce, by měl určitě radost. Asi jako já z nového Predátora.

Predátor: Kořist je návrat ke kořenům celé série, Trachtenberg tu však v několika scénách potvrzuje, že se nebojí originálních nápadů, ovšem dovede je citlivě zasadit do celku. Výsledkem je film, který má ze všech Predátorů snad nejblíž k prvnímu dílu a po letech marných pokusů se sequely jde konečně o další opravdu dobrý příspěvek do série. Snad nebude od tohohle talentovaného tvůrce poslední.