Na závěr jubilejního dvacátého ročníku Finále Plzeň se opět představovaly připravované, roztočené a dokončované české filmy. Jako v předchozích letech mohlo méně zasvěceného pozorovatele ohromit jejich množství. V katalogu vydávaném k této příležitosti jich napočteme víc než padesát, samotné prezentace se však zúčastnili producenti či tvůrci pouze asi třiceti z nich.
Nejpočetnější byla skupina projektů, k nimž byl již dokončen scénář. Kdy, případně zda vůbec, se dočkáme jejich premiéry v kinech, je většinou ještě nejisté. Shánějí se totiž na ně dosud peníze, někdy i další náležitosti jako třeba režisér či herci. V každém případě se těžko předpovídá, jestli se z nich vyklube umělecky cenné dílo, divácky úspěšný titul či dokonce obojí zároveň. K těm prvním by mohla patřit psychoanalytická komedie Jana Švankmajera Přežít svůj život, ale na tu si ještě nejméně rok počkáme. Věřme, že i druhá celovečerní hraná režijní práce Michaely Pavlátové. Děti noci dopadne neméně dobře jako její prvotina Nevěrné hry. Intimními psychologickými problémy svých hrdinů se zabývá také Venkovský učitel Bohdana Slámy. Neměl by zklamat ani režisér Petr Václav, který se snad vbrzku pustí do realizace filmu Nikdy nejsme sami. Zajímavý by mohl být mystický thriller Tma Juraje Herze, který se rovněž hlásí o slovo po delší odmlce. O nejpopulárnějším zdejším delikventovi Kajínkovi připravuje film Ivan Fíla, což napovídá, že to nebude žádný kriminální bulvár. Také Návrat andělů Roberta Sedláčka by po jeho tematicky blízkém celovečerním hraném debutu Pravidla lži nemusel být marný.
Z dvacítky dalších chystaných snímků nemůžeme přehlédnout (v abecedním pořadí) debut Jana Prušinovského s názvem František je děvkař, dvojici projektů zkušenějšího Jiřího Chlumského, jejichž tituly se budou nejspíš plést – Horší už to nebude a Jiný nebudem, strastiplnou Josefovu cestu Ivo Trajkova, rodinnou komedii hitmakera Karla Janáka Láska za milion, hravý Puzzle Davida Čálka či temnou lovestory Sestra Víta Pancíře, zpracovávající literární předlohu Jáchyma Topola.
Poněkud jasnější kontury mají filmy, jejichž výroba záhy propukne nebo již probíhá a mají většinou pevně stanovené datum premiéry. Sem patří autorská komedie Martina Dolenského Chyťte doktora, celovečerní animované 3 D vyprávění Jana Tománka Kozí příběh – Pověsti staré Prahy, další celovečerní animovaný film Na půdě aneb Kdo má dnes narozeniny, věnovaný vynikajícím, ale spíše jen pamětníkům známým Jiřím Bartou výjimečně dětskému publiku. Ze sféry animované tvorby vyšla rovněž Maria Procházková připravující svůj druhý hraný film O červené Terezce. Vizuální poéma Máj režiséra a kameramana F.A. Brabce se volně inspirovala slavnou Máchovou básní. Vladimír Michálek pracuje na snímku O rodičích a dětech, adaptaci románu Emila Hakla, oceněného cenou Magnesia litera. Nelení ani Petr Zelenka, který hodlá zachytit dění kolem divadelní inscenace Bratrů Karamazových v podání souboru Dejvického divadla. Milan Šteindler bude hrát O život ve stejnojmenném milostném příběhu, jehož výroba se teprve rozjíždí.
Václav Vorlíček po dlouhých letech naváže na úspěšnou komedii Dívka na koštěti ze sedmdesátých let, a to výpravným snímkem Saxana – veletrh strašidel. Václav Marhoul počítá s tím, že na podzim se konečně pustí do natáčení válečného psychologického dramatu Tobruk a Lenka Kny má patrně na dohled dlouho odkládanou realizaci svého příběhu viny a tajemství nazvaného Vnučka. Do značné míry neznámou je rybářská historie Michala Krajňáka Poslední plavky I další nízkorozpočtový snímek Nože & růže režiséra Davida Urbana zamýšlející se nad vztahy dnešních mladých lidí.
Do stadia postprodukce, tedy nejdále, dospěly filmy Gympl režiséra Tomáše Vorla, komedie o nezvedené mládeži, holdující sprejerství a hip-hopu spolu s česko-makedonským autorským opusem Movie Ivo Trajkova, který je jakousi rukovětí nezávislého filmaře.
Český film tedy nejspíš v nejbližší době nezahyne na úbytě. Jak to bude s jeho kvalitou už tak jasné není. Z bleskové plzeňské prezentace, moderované vtipně, avšak s netajenou skepsí Tomášem Baldýnským, si účastníci odnášeli poněkud zmatený dojem.
