Animovaný muzikál Předvánoční noční můra (The Nightmare Before Christmas) sice režíroval Henry Selick, ale už prodloužený název Tim Burton’s The Nightmare Before Christmas nenechá nikoho na pochybách o skutečném tvůrci téhle duchařiny.

Už jen Halloweentown, představený během velkolepého úvodního hudebního čísla! Je tu plno spirál, divokých rostlinných motivů, gotických propriet a elgrecovsky protažených figur. Krajině vládne šeď, bahno a syrovost listopadového úsvitu. Barvám vévodí zelená jedovka, zmrzlá podzimní oranž a všechny odstíny tlejícího listí. Žijí tu upíři, tykváčci, skřeti, hadrová panna a ve vysoké věži zmutovaný kachní vynálezce.

Vytáhlý hubený kostlivec Jack Skellington (mluví Chris Sarandon, zpívá Danny Elfman, jinak též skladatel hudby nejen Noční můry, ale téměř všech Burtonových filmů) v pruhovaném obleku s motýlkem je nejobletovanějším občanem Halloweentownu. Jak by také ne, Jack je hlavní figurou tradičního záhrobního svátku.

Letos už toho má ale Jack plné zuby - rituály se jenom opakují. Hrdina se vydá na tesknou procházku po okolí a objeví tajný vchod do města Christmastown, kde připravují Vánoce. Všechno je tu barevné a hezké, inu jak na adventním kalendáři.

Jack se okamžitě rozhodne uspořádat příští rok místo smrťáckého Halloweenu veselé Vánoce. Ve městečku sebere ozdoby i sníh a snaží se všechno doma napodobit, přesně zachytit ten živoucí vánoční sen. Pod umrlcovým vedením se však v Halloweentownu z Vánoc pomalu ale jistě stává svátek duchů, strašidel a děsoběsů.

V Jackově okolí si to uvědomuje jen hadrová panna Sally (Catherine O'Hara), která ale zároveň nedokáže Jacka varovat, protože ho miluje a stydí se. A tak, zatímco ona jediná také dokáže v městečku vyvolat vánoční atmosféru nikoli pomocí zkumavek ale díky svým citům, Jack hodlá unést Santa Clause a zastat pro tentokrát jeho roli.

Předvánoční noční můra vznikla na základě Burtonovy básně, scénář napsala Caroline Thompsonová (Mrtvá nevěsta). Okouzlení ze základního paradoxu kostlivce chystajícího vánoce bohužel pomine zhruba v polovině a prostinká story se pak jen zatraceně pomalu a klopotně šine k očekávanému vyvrcholení. Tempu příliš nepomáhají ani repetetivní muzikálové výstupy, v nichž se s postupem času bez větší invence (ale ono prostě není o čem hrát) střídají dvě základní pozice.

Výtvarně i řemeslně je však Předvánoční noční můra zážitkem – od pečlivě propracovaných detailů jednotlivých městeček k poletujícímu průsvitnému psovi Zerovi až k bohatým tanečním číslům je pořád na co se dívat.

Henry Selick dělal například podvodní animace v Životě pod vodou, v roce 1997 dostal za Jakuba a obří broskev hlavní cenu na animátorském festivalu v Annecy. Předvánoční noční můra byla Selickovým celovečerním debutem.