Posel

Budování společného bydlení s přítelkyní je mu stejně proti srsti jako dělat kariéru. Aby mohl jezdit na kole, raději pracuje jako poslíček. Jeho život je neřízená jízda, ve které neplatí žádná pravidla. Ale problémy se na sebe kupí a je stále těžší před nimi ujet.

Film režiséra Vladimíra Michálka vypovídá „o generaci, která neprožívá žádná extrémní dramata. Pokud ji něco ohrožuje, je to jenom ona sama a je to její zodpovědnost, jak s životem naloží".

"Režisér pod slupkou partnerského dramatu ze současného velkoměsta nachází neventilované fobie mladých lidí, kteří jako by se nemohli zastavit a nevšímají si, že při své jízdě životem bourají více, než by si přáli. Rozkročen mezi touhou po svobodě a potřebou jistot ztrácí Petr své dřívější vztahy, ale zároveň odhodlaně buduje nové. Ve své umanutosti i vykořeněnosti je typickým „produktem“ dnešního města, které nabízí tolik možností vyžití, ale jen těžko se v něm zapouštějí kořeny".