Pink Floyd: The Wall - DVD

Děj
Představovat britskou rockovou legendu Pink Floyd, by bylo nošením dříví do lesa. Je to jeden z mála přeživších dinosaurů, který má díky veleúspěšnému albu The Dark Side of the Moon (Odvrácená strana měsíce) dokonce i záznam v Guinessově knize rekordů. Na začátku osmdesátých let válcovali Pink Floyd hitparády se svým dvojalbem a potažmo koncertním programem The Wall (Zeď). Na to konto spojil autor námětu a většiny hudby Roger Waters své síly s režisérem Alanem Parkerem, a vytvořili parádní film, který si vysloveně říkal o zpracování na DVD.

Snímek nemá nějak jednoznačný a lineární děj, ale v podstatě sledujeme životní etudy hlavního hrdiny jménem Pink (hraje ho zpěvák Bob Geldof). Od dětství přes školní léta a dospělost, kdy se jako rocková hvězda duševně zhroutí na předávkování sexem, drogami a rock‘n‘rollem. Poslední čtvrtina filmu už je vlastně jen jeho blouznění, trefně ztvárněné výtvarníkem Geraldem Scarfem.

Obraz a zvuk
Jak je na obalu uvedeno, film byl do digitální podoby převeden novou technologií, zabezpečující vyšší rozlišení obrazu než je běžné. Nevím, ale výsledek nepůsobí tak dokonale, jak bych očekával. Ostrost je celkem dobrá, ale tmavé scény jsou hůře čitelné. Hned na začátku jsou místy dokonce zjevné nečistoty (nebyl-li to umělecký záměr). Třeba se původní filmový materiál zachoval v hodně špatném stavu...

Zvuk je naproti tomu supertěžký kalibr. O hudbě Pink Floyd se říká, že je tím lepší, na čím lepším zařízení ji posloucháte. V případě Zdi to platí bezezbytku. Zvuk byl zaplaťpámbu remasterován z originálních pásek, takže když si DVD pustíte, máte pocit, že hudba k obrazu na TV obrazovce vůbec nepatří.

Výbava
Nedá se říci, že by disk obsahoval málo libůstek, ale... jsou - což se dá pochopit - hodně orientované na film. Samotná kapela, s výjimkou Waterse, jakoby neexistovala (zasvědcení vědí proč). Na disku tedy najdeme 25minutový dokument o natáčení "The Other Side of the Wall", který už jsme mohli vidět v televizi a 45minutové retospektivní interview s hlavními tvůrci, jež se někomu asi líbit může, ale mě dost nudilo. Stejně jako Watersovo a Scarfeovo mlčení k filmu, které nazvali komantář. Zklamal mě i vystřižený úsek s písničkou "Hey You", jenž byl vlastně sestaven ze záběrů, které vidíme v jiných částech filmu. Skoro mi to připadá, jako by byl vyroben až následně, pro větší atraktivitu obsahu. Zajímá vás, jak se dělaly videoklipy před dvaceti lety? Hitovka Another Brick in the Wall 2 vám to umožní. Pak zde máme ještě galerii fotografií z natáčení a grafické návrhy, nesmí chybět ani filmová upoutávka. A na závěr nám dévédéčko nabízí průvodce po nastavení zvukové soustavy.

Skryté funkce
Na spoustě stránek uživatelského rozhraní se v rohu objevuje ikona, která není normálně přístupná. Když ale stisknete čudlík "9", přehraje se vám zhruba 3sekundový zvukový klip některé ze skladeb Pink Floyd. Jinými slovy: můj soukromý kandidát na blbost roku.

Hodnocení