Pátek třináctého a Jason Voorhees jsou dvě slavné hororové značky. Série byla sice čistokrevným béčkem už v roce 1980, kdy vznikl první díl, její název se však stal synonymem pro teenagerovské vyvražďovačky. Jason byl zatím „antihrdinou“ jedenácti filmů; tvůrci jej vyslali z buranova jménem Crystal Lake až do New Yorku (Pátek třináctého 8: Jason na Manhattanu, 1989) a dokonce i do vesmíru (Jason X, 2001). V hororu Freddy vs. Jason (2003) si to rozdal s jinou hororovou figurou. Jistě neudiví, že při záplavě remaků nemohl ani původní Pátek třináctého dlouho zůstat stranou. Chopili se ho producent Michael Bay a režisér Marcus Nispel, kteří už společně oživili Texaský masakr motorovou pilou (2003). Jejich výsledné dílko je něčím mezi předělávkou a pokračováním. Do děje se dostaly události hned z několika dílů úvodní řady. Fandové se dočkají brzkého odhalení identity prvního vraha i Jasonova shledání s ikonickou maskou hokejového brankáře.
V pátek 13. června 1980 Jasonova matka (Nana Visitorová) ukončila své vraždění, zastavila ji až vlastní smrt. Její synek, který se utopil v kempu u Crystal Lake, zůstává nepomstěn. Leda by se mačety chopil on sám… O bezmála třicet let později slouží příběh o Jasonovi a jeho vraždící příbuzné jako bezva vyprávění k ohni. Z lesů kolem jezera se ale občas ztrácejí lidé dodnes. Pětičlenná partička tady hledala ilegální políčko marihuany a pak už je nikdo nikdy neviděl. Po šesti týdnech sem přijíždí Clay Miller (Jared Padalecki), aby pátral po zmizelé sestře Whitney (Amanda Righettiová). Má štěstí, na rozdíl od zbytku party byla dívka ušetřena. Jason (Derek Mears), jenž vyrostl do podoby nepřemožitelného hromotluka, drží Whitney v řetězech pro její podobnost s vlastní matkou. K k jezeru míří i nafoukaný Trent (Travis Van Winkle) a jeho kamarádi. Hodlají tu popíjet, souložit, prohlížet temná zákoutí a vůbec porušovat všechna hororová pravidla pro přežití.
Jason Voorhees je společně se svým starším kolegou Michaelem Myersem ze série Halloween (od 1978) reprezentantem dravého zabijáckého instinktu. Oba jsou tupí jako poleno, ale vždycky jsou před svými oběťmi o několik kroků napřed, vládnou supersilou a patrně i superrychlostí, o jejich neschopnosti zemřít ani nemluvě. Nový Jason navíc brilantně ovládá luk i sekyru a je zdatným elektrikářem. To jsou fakta, která je nutno přijmout, pokud si chce divák podobný typ filmu vychutnat. Slasher horory mají po třech desetiletích svá pevně daná schémata. Poté, co je výtečně demaskovala trilogie Vřískot (1996–2000), další tvůrci pochopili, že je lépe klišé ctít, než se jim vyhýbat. Na tyto filmy se dnes nechodí s otázkou, zda v nich k nějaké vraždě dojde, ale kdy, kolikrát a v jakém provedení. Trend posunu k mírné parodii žánru vzali za svůj i tvůrci Pátku třináctého. Scenáristé snímek naplnili solidní dávkou černého humoru. Divákům proto nehrozí, že se budou v kině klepat strachy, maximálně je mohou zhnusit krvavé výjevy.
Součástí bayovských hororů (vedle obou nových dílů Texaského masakru motorovou pilou také 3:15 zemřeš anebo Nenarození) je uklidňující vizuální podoba. Dokonalý look je nezbytností v případě technických parametrů filmu i u jeho protagonistů. V podání režiséra Nispela to znamená klipovou kameru a střih. Herci jsou obvykle mladé televizní tváře (Danielle Panabakerová, Amanda Righettiová, Travis Van Winkle…), z nichž jen málokterá výrazněji zaujme. Podařilo by se to Aaronu Yoo v roli upovídaného huliče Chewieho, kdyby se nejednalo o pouhou reprízu jeho postav z filmů Oko bere (2008) a Disturbia (2007). Svalnatý fešák Jared Padalecki (zde v roli rebela s dušínovskou povahou Claye) už je uznávanou stálicích podobných filmů: hrál například v hororech Dům voskových figurín a Cry Wolf (oba 2005) anebo v seriálu Lovci duchů (2005–2009).
Nový Pátek třináctého splňuje totéž co celá série. Nepatří k žánrovým vrcholům, je jenom produktem, jehož úkolem je přivábit do kina patričky teenagerů, co se chichotají při pohledu na nerealistické způsoby zabíjení. Komerční úspěch snímku dokazuje, že to Nispel dělá dobře.
