Pára nad řekou - recenze

28. 9. 2016 8:00 - Recenze | Autor: František Fuka

Pára nad řekou - recenze Zdroj: Archiv

Tento český film se v některých materiálech tváří jako "dokument o trumpetistovi Lacovi Déczim", ale ve skutečnosti je náhodnou množinou střípků ze současných životů několika jazzových hudebníků (asi čtyř - pěti), kteří jsou buď na pokraji stáří nebo na pokraji smrti. A často i na pokraji bezdomovectví, zdá se.

Což není nutně na závadu. Jen tím upozorňuji, že nejde o "typický" dokument. Nedozvíme se naprosto nic o dřívějších životech nikoho ze zúčastněných a ani pořádně nevíme, jaké jsou jejich aktuální vztahy a proč jsou všichni v jednom filmu. Jisté je jen to, že žijí v různých koncích světa, neboť v různých segmentech identifikujeme New York, Německo a Paříž (mimo jiné).

Film začíná inscenovanou scénkou, kdy policista zatkne Décziho za to, že při interpretaci skladby udělal tři chyby. Na podobné pokusy o hraný humor ale naštěstí film rezignuje a nabízí nám jen kratší či menší scénky, ve kterých se protagonisté setkávají s různými lidmi a o něčem si s nimi povídají. Většinou netušíme, jaký je kontext těch setkání a kdo jsou ti lidé, občas nám to má dojít v průběhu setkání, občas nám to nedojde, ale příliš to nevadí, neboť tohle je opravdu film bez děje, o ATMOSFÉŘE. A ta atmosféra celkem funguje. Celkem.

Nejlepší mi přišel podpříběh starého velmi starého slovenského jazzmana, který zjevně už má jen málo světlých chvilek a často vypadá, že neví, kde je a co se kolem něj děje. Tento pán oslovuje v Paříži na ulici náhodné lidi a ptá se jich "Kde bydlí Ray Stephen Oche?", což oslovení samozřejmě nevědí, a možná je to dobře, neboť Ray Stephen Oche je buď v Africe nebo mrtvý (nebo oboje). Tohoto pána zavede jeho odysea i do jakéhosi nočního klubu, kde je (omylem?) svědkem minimalistického představení Rocky Horror Show, a zdejší doktor Frank-n-Furter pak vítá "toho pána ze Slovinska".

Skoro stejně zajímavý je Laco Déczi, který neustále všem nadává (občas svým rodným jazykem, takže tomu nerozumějí) a kamarádí se s nějakým jiným postarším pánem, který se vytahuje, že je osobním přítelem George W. Bushe, a snaží se s jeho sekretářkou domluvit pro ex-prezidenta koncert.

Film tedy obsahuje dost vtipných / dojemných scén, ale skoro stejné množství zbytečně dlouhých a nezajímavých záběrů, které mají jen vyplnit stopáž (např. pečlivě komponovaný dlouhý statický záběr na schody, po kterých někdo velmi pomalu jde). S výjimkou onoho nejstaršího muzikanta se u žádné postavy nedočkáme ničeho, co by se dalo nazvat zápletkou, a kdyby těch náhodných střípků bylo dvakrát více nebo dvakrát méně, bylo by to úplně jedno. Motivem, sjednocujícím hlavní postavy, je opravdu jen jazz a větší či menší mentální vyšinutost různého typu - některé dialogy / monology jsou vskutku vrcholem dadaismu, kdy sice rozumíte jednotlivým slovům, ale nemáte nejmenší tušení, co tím mluvčí chtěl říct.

Ale vzhledem ke krátké stopáži se to celé dá docela slušně přežít aniž byste začali usínat.

P.S: Od Laca Décziho jsem se dozvěděl, že jsem kdysi v kočárku na Karlově mostě zřejmě potkal Evu Olmerovou...

Hodnocení: 60%

Zdroje: FFFILM

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Disney začíná připravovat Captain Marvel 2, premiéru by chtěl stihnout do dvou let

Disney začíná připravovat Captain Marvel 2, premiéru by chtěl stihnout do dvou let

24. 1. 2020 | Novinky | Adam Homola

Captain Marvel loni nikomu zrak nevytřel, díru do světa neudělal a stejně utržil víc jak miliardu dolarů jen z kin. První ženský film od Marvelu dostane již brzy pokračování a horší to snad nebude.
Recenze: Králíček Jojo – dětství mezi nacisty

Recenze: Králíček Jojo – dětství mezi nacisty

23. 1. 2020 | Recenze | Matěj Svoboda

Režisér Taika Waititi si už stihl vydobýt ve filmovém světě zajímavé postavení. Originální a vizuálně hodně nápaditý režisér si nejdřív točil na Novém Zélandu svoje malé, trošku divné, ale hodně zábavné filmy, pak ovšem dostal nabídku na třetího Thora.
Recenze: Dolittle – Robert Downey Jr. a spousta zvířátek

Recenze: Dolittle – Robert Downey Jr. a spousta zvířátek

22. 1. 2020 | Recenze | Matěj Svoboda

Robert Downey Jr. to vloni zabalil jako Iron Man, a i když se šeptá, že jeho Tonyho Starka možná uvidíme v Black Widow, comicsové brnění už prakticky pověsil na hřebík.
Spravedlnost podle Spensera je dalším a jiným akčňákem od Berga a Wahlberga

Spravedlnost podle Spensera je dalším a jiným akčňákem od Berga a Wahlberga

21. 1. 2020 | Trailery | Adam Homola

Netflix ulovil další zajímavou tvůrčí dvojici a výsledek uvidíme už brzy. Peter Berg a Mark Wahlberg spolu rozhodně netočí poprvé, jenže zatímco jejich předchozí filmy byly spíše vážnější, Spravedlnost podle Spensera vypadá poněkud odlehčeně.