Hrdiny příběhu z prostředí amerických, přesněji baltimorských hasičů zastihujeme v okamžiku, kdy tým požárníků zachraňuje životy během rozsáhlého požáru. Zkušený Jack Morrison (Joaquin Phoenix) však po explozi v budově zůstal znehybněný v sutinách uprostřed ohňů. Jeho kolegové rozjíždějí záchrannou akci... Přichází retrospektiva: vidíme Jackův první den mezi požárníky, kdy se setkává se svým kapitánem (John Travolta) i zkušenějšími kolegy. Jako na každého nováčka čeká i na tohoto mladého sympatického muže řada překvapení, jimiž musí každý začínající hasič projít (patří k nim i úklid stanice a vaření kávy). Brzy ale najde příležitost ukázat svou odvahu během prvního požáru. Teprve pak je brán jako plnohodnotný člen týmu a získává mezi kolegy skutečné přátele. Postupně přicházejí jak ty radostnější okamžiky života hasiče (záchrana lidských životů, seznámení s budoucí manželkou, první potomek…), tak i ty smutné , ale nevyhnutelné (ztráta nejlepšího přítele, vážné zranění jednoho z kolegů…). Během těchto životních epizod v prostřizích sledujeme, jak pokračuje snaha Jackových kolegů o záchránu jeho života.
Film vyznívá především jako oslava obyčejných hrdinů, hasičů, jejichž práce si Američané měli možnost povšimnout během atentátů 11. září 2001. Film je také přitákáním oficiálním hodnotám americké společnosti: heroickým mužům, kteří jsou ochotni obětovat vše pro rodinu a společnost, milým a usměvavým ženám, podporujícím své manžely, i když se denně strachují, že se jednoho dne jejich muž z práce nevrátí… Rodina, přátelství, společnost, právo a pořádek. Hrdinové snímku zakolísají pouze v situaci, kdy se některá z těchto hodnot dostává do konfliktu s jinou. Naladění snímku tedy nespočívá v psychologickém dramatu, ale v "běžném denním pathosu", na který si američtí diváci potrpí mnohem více než evropští. Přesto ale tento film i u nás může zaujmout, a to spíše detailností pohledu na rituály pracovního i soukromého života „obyčejného“ Američana. Během asi jedenácti let, kdy se odehrává kariéra hlavního hrdiny, se téměř nic nezmění, osvědčené hodnoty přetrvávají nejen v pracovních vztazích, ale i v účesech, oblečení, technickém vybavení... Film je tedy jakousi antitezí k dnešnímu globálnímu neklidu, představovanému nejvýrazněji právě zmíněnými teroristickými útoky.
Film režiséra Jaye Russella (rodák z Arkansasu a žák Miloše Formana z Columbia University se nám zatím představil pouze rodinným snímkem Můj pes Skip) je natočen v uměřeném stylu prostém formálních i dramaturgických výstřelků. Jedná se o velmi profesionální výkon ze strany zúčastněných tvůrců v duchu idejí, které film divákům předkládá. Heroické vyznění celého snímku podtrhuje orchestrální hudba Williama Rosse i použité písně, často vybrané z žánrů pocházejících z amerického jihu a ovlivněných irskou hudbou (country, bluegrass).
Zdaleka nejvíce prostoru dostal Joaquin Phoenix v hlavní roli občas lehce tápajícího, přesto však dobrého aspolehlivého kamaráda, manžela a otce. Také John Travolta v roli kapitána Kennedyho předvádí spolehlivý výkon. Obsazení známých tváří jako Robert Patrick (Terminátor 2: Den zúčtování), Morris Chestnut (Chladnokrevně) či Jay Hernandez (šílená/krásný) zaručilo poutavé ztvárnění kolegů hlavního hrdiny jako party správných chlapů (občas s nějakou tou neřestí). I sázka na neokoukanou Australanku Jacindu Barrettovou jako Jackovu manželku Lindu a Balthazara Gettyho v roli jeho nejlepšího kamaráda Raye se celkem vydařila.
Drama Okrsek 49 patří mezi takzvané profesní snímky. Kdo by od filmu očekával nový akční či katastrofický snímek, byl by zklamán; snímkům typu Skleněné peklo se nepodobá. Pokud mám tento film přirovnat k nějakému jinému, pak snad jedině k hasičskému thrilleru Oheň (1991) režiséra Rona Howarda, i ten byl však přeci jen zalidněn mnohem živějšími a uvěřitelnějšími charaktery. Nepřáteli hrdinů Okrsku 49 jsou pouze rozpoutaný přírodní živel a vlastní smrtelnost, na vzájemné antipatie, nevraživosti, podvody zkrátka není mezi postavami mnoho místa. Pro jednou je to ale celkem zajímavá změna…
