Obr Dobr je hodný, chytá sny a skrývá Sofii před mnohem většími lidožravými obry, kteří žijí poblíž.
Slavnou pohádku Roalda Dahla zfilmoval Steven Spielberg podle scénáře Melissy Mathisonové (E.T. - Mimozemšťan). A nebyl první, kdo ji zfilmoval.
S překvapením jsem si uvědomil, že je to už 25 let (od Hooka), co Spielberg natočil film, který je vyloženě pro děti. A Obr Dobr opravdu je filmem, který je vyloženě pro děti, a ideálně by neměl vadit ani dospělým. Ale ono to úplně ideálně nefunguje.
Dahlovy knížky ("Karlík a továrna na čokoládu", "Jakub a obří broskev", "Fantastický pan Lišák") jsou značně bizarní a dosti temné na to, že jsou to "dětstké knížky". A nějaká "objektivní realita" nebo "logické řešení problémů" v nich většinou nemá co dělat.
Mathisonová a Spielberg se rozhodli eliminovat většinu oné temnoty, ale s proměnlivými výsledky: V jejich filmu zlí obři taky žerou děti, ale nevidíme to, moc se o tom nemluví, a ti obři jsou spíš legrační nekňubové. I když žerou děti. Ke konci filmu proběhne něco jako bitva (včetně vrtulníků a vojáků), ale působí to velmi bezzubě, ani na sekundu to nevypadá, že je někdo v nějakém nebezpečí (a kam na konci filmu všichni ti pěšáci zmizí, umřeli všichni?)...
Většina filmu se odehrává v prostředích, která mají být pohádková a logika v nich nemá co pohledávat, ale přitom vypadají tak realisticky, že to dle mého názoru zabíjí pohádkovost. Samozřejmě, že v realitě nepotkáme obry a kouzelné stromy s poletujícími sny. Ale právě proto bych si představoval, že to ve filmu bude nějak více stylizované a "mimo realitu". Jakkoliv je výtvarná podoba filmu triumfem výtvarníků a trikařů, je vlastně dost nudná. Jako nějaký virtuální, ne moc velký sandbox, ze kterého se většinu filmu nedostaneme ven a neobjevíme v něm nic moc zajímavého.
Což úzce souvisí s tím, že celý film je velmi rozvláčný (nechce se mi říct přímo "pomalý"). Jistě je chvályhodné vidět dětský film, který výjimečně celý nepozůstává jen z ječení, honiček a padáním do výkalů. Ale Spielberg jde do opačného extrému, kdy oba hlavní hrdinové sedí desítky minut v jednom prostředí a povídají si, přičemž oba působí poněkud zpomaleně (nebo retardovaně) a oba mě vlastně místy iritovali.
Naštěstí v poslední čtvrtině (dvojhodinového) filmu dojde ke slušnému oživení, kdy se docela radikálně změní styl směrem ke skoro groteskové taškařici (nechybí explozivní prdění), a i když aní to není bezchybné, není to aspoň nuda.
Obr Dobr na mě působil značně rozpačitě. Na jednu stranu je vidět, jak talentovaní tvůrci na něm pracovali. Na druhou stranu jsem se při něm dost nudil (více než u Hooka, což je při podobném fantasy námětu na pováženou) a těžko se mi rozhoduje, zda se Spielberg a Mathisonová záměrně snažili natočit něco ve stylu, kterým se točilo před 30 lety, nebo se jim to prostě jen vymklo z rukou.
P.S: Film u nás půjde pouze dabovaný, ale dabing je výborný, za použití nápaditého knižního překladu.
Hodnocení: 50%
