„Ve světě je v oběhu přes 550 miliónů zbraní. To je jedna zbraň na každých dvanáct lidí na planetě. Jediná otázka je: jak ozbrojíme těch zbylých jedenáct?“ Ať už to Jurij Orlov vymyslí, nebo ne, faktem zůstává, že režisérovi Andrewovi Niccolovi se v komediálním thrilleru Obchodník se smrtí (Lord of War) daří o vážných věcech mluvit lehkým tónem plným suché ironie a šťavnatého cynismu. Navíc Nicolas Cage podává v titulní úloze jeden ze svých nejlepších výkonů posledních let.

Je tam kulka. V titulkové sekvenci. Sledujeme svět jejíma očima. Sledujeme její zrod, její putování z továrny přes armádní sklad až na ulici tropické Afriky. Sledujeme, jak jí někdo nabíjí do kalašnikova. A vidíme, jak přijde na řadu. Zamířit. Spoušť. Letíme spolu s kulkou, letíme před obličej malého kluka. Tady zpomalíme. A teď… ne. Kluk neuhne a kulka svůj cíl nemine. Výsledkem je, že při projekci jsem se výborně bavil, ale ze sálu vychází člověk zamlkle.

Jurij Orlov (Nicolas Cage) je ukrajinský přistěhovalec v Americe. Spolu rodinou vyrůstá v chudé newyorské čtvrti Little Odessa a nemá do čeho rýpnout. Když se jednou začátkem 80. let stane svědkem gangsterské přestřelky, uvědomí si, že tohle je budoucnost. A práce. Prodávat zbraně. Ve velkém. Do riskantního byznysu přibere náš antihrdina mladšího bratra Vitalije (Jared Leto) a brzy narazí na kapitána branže, starého Simeona Weisze (Ian Holm). Jurij by s ním rád spolupracoval, ale Weisz mu ukáže prostředníček. To se mu později bude chtít vymstít. Jurij nelení a navazuje obchodní kontakty s jihoamerickými, africkými i blízkovýchodními státy. Řídí se jednoduchými pravidly. Neangažuje se v místních sporech a jeho nejoblíbenější zbraní není beretta, ale svazek bankovek. Rafinovanou hrou se mu podaří „ulovit“ dívku svých snů, modelku Avu (Bridget Moynahanová), které o své branži nic neřekne. Naopak Vitalij skončí s nosem ve sněhu a Jurij ho uklidí do sanatoria.

Pravý rozkvět Jurijovy kariéry, založené na skutečných figurách obchodu se zbraněmi, začíná s pádem Opony. Arzenál Sovětské armády se stává velkolepou kořistí a z rodné Ukrajiny Jurij v úhledném obleku exportuje tisíce samopalů, stovky tanků i helikoptéry. Radost mu kazí jenom občasná mírová jednání a agent Interpolu Jack Valentine (Ethan Hawke). Ten Jurije párkrát donutí k eskapádám typu jak změnit identitu lodi během pěti minut. Jindy se ale Jurij úřadům vysmívá stejně, jako kdysi Al Capone.

Vysoce kinetický děj Niccol ozdobuje drobnými, ale přesnými vtipy, jako když se rachot samopalu změní v břinkot pokladny. Rozkradení letadla během jediné noci, Jurijova halucinace na brown-brownu a další symbolické skici z afrického peklo-ráje potom dokáží uhranout víc, než se to povedlo na první pohled serióznějším filmům Nepohodlný (The Constant Gardener), nebo Hotel Rwanda.

Určitým problémem filmu je touha sdělit co nejvíc exaktních informací ze sféry šedého byznysu. Ve zvukové stopě tak neustále bublá Jurijův komentář a ať už jde o zasvěcené poznámky k typům zbraní a technikám prodeje, či rozplétání špionážních praktik, Jurijovi praskají od úst hlášky ve stylu „všudybyl všechnoznám“. I přes výrazné pointy se však bohužel hodí spíš do románu než do filmu. Z exotických lokací se totiž místy stávají pouhé pohlednice, na které šílený Jurij zaznamenává své postřehy hustým, nečitelným písmem. Ale možná právě tady se projevuje Jurijova psychóza, jenom na první pohled tolik odlišná od bratrova návyku…

Nicolas Cage dokázal v Jurijovi nevídaně sloučit své dvě oblíbené fazóny: psí oči s kovově otrlým akčním hrdinou. Jared Leto jej doplňuje hlubokou nejistotou ve Vitalijových očích a Ethan Hawke jako elegantní detektiv Valentine neztrácí grácii ani když se přehrabuje v popelnici. Estetickým rozhledům kameramana Mokriho dává střihač Zach Staenberg (trilogie Matrix) přímo mrakodrapovou výšku.