Nový svět (The New World), očekávaný čtvrtý snímek Terrence Malicka (Zapadákov) v jeho více než třicetileté kariéře, se odvíjí nejprve velkolepě rozvážně, posléze pomalu a pateticky a nakonec pouze jaksi nekonečně. Nudně.
Nový svět vypráví o úvodních kapitolách anglické kolonizace severoamerického kontinentu. Za majestátních Wagnerových tónů přistávají tři britské plachetnice roku 1607 u břehů dnešní Virginie. Z lesů je pozorují divoši. Na jejich sofistikovaných líčeních a tetováních splývá kamera Emmanuela Lubezkiho v dlouhých a klidných záběrech. Angličan John Smith (Colin Farrell) pozoruje oblohu. Přes mříže. Byl zajat za jakousi vzpouru a na souši bude popraven. Na souši však kapitán Newport (Christopher Plummer) sezná, že by se mu každá bílá ruka bude hodit a oprátku ze Smithe sejme. Obě skupiny člověčího rodu se následně potkají na nedaleké louce. Pod Malickovou citlivou režií probíhá seznámení téměř intimně. Indiáni se zvědavě dotýkají zbroje strnulých Angličanů, čichají k nim a dětsky výskají.
Amerika sama Angličany tak přátelsky nevítá. Vojáci trpí nemocemi a hladem. Newport nechává budovat pevnost James Fort a Smithe určí kapitánem průzkumné poříční výpravy za indiánským králem. Expedice končí nezdarem a Smith je zajat. Před popravou jej v poslední chvíli zachrání dospívající náčelníkova dcera Pocahontas (Q’orianka Kilcherová). Spanilá domorodkyně Smithovi od prvního momentu učaruje. V čistém opojení se navzájem učí svým jazykům, procházejí se velkolepou, bělochem nezprzněnou krajinou a venkoncem se mají fajn. Smith v okouzlení sžívá s domorodci a režisér tyto obrazy předkládá s něhou a zřetelným steskem po absenci podobného ráje na dnešní Zemi.
Po několika měsících se Smith sám vrací do zahnědlé, blátivé, špínou a zmarem sužované anglické pevnosti a jeho sen končí jako švih šavlí. Ty motivace nejsou zcela jasné, ale přes všechen řev svého srdce, přes všechny vrásky na Farrellově tváři a teskné pohledy Pocahontas při jejich občasném setkání (den Díkuvzdání) se Smith ke své princezně obrátí zády. Tady by mohl Nový svět skončit. Střet dvou světů, souboj noblesních domorodců z krásné země a evropských osadníků svázaných korzetem své civilizace vypráví Malick přírodními scenériemi, v nichž jsou lidští hrdinové hosty. Možná je to tím, že Smith úplně nerozumí své touze a žádosti a potřebuje jít pořád dál. Objevovat, vracet se a vůbec tak nějak po bělošsku trpět.
Malick se ovšem podobným úvahám nevěnuje. Na plátně se v duchu tradičních kovbojek odvíjejí střety mezi romantickými divochy a barbarskými bledochy. Opuštěná Pocahontas padne do oka nově příchozímu osadníkovi Johnu Rolfeovi (Christian Bale), začne s ním hospodařit a nezadržitelně se poevropšťuje.
To nejzajímavější se tedy v Novém světě odehraje v první hodině. Smithovy úvahy, které v té době nepostrádají kouzlo, se později stanou zbytečnou repeticí, stejně jako princezniny monology. Malickovi se nedaří poslat na plátno Rolfeho a zároveň doufat, že Smith bude udržovat napětí zpoza kulis. Farrellovo podání je jako obvykle trošku silové, ale nechybí mu charisma a chuť se do Smitha ponořit. Asketický Bale jej ve druhé části nenahrazuje, podává Rolfeho jako kmínek, o který se může princezna pohodlně opřít. Pocahontas načíná Kilcherová s roztomilou naivitou a dokončuje s viditelným steskem. Ve vedlejší roli vojenského velitele se objevuje David Thewlis.
Lubezkiho obrazům kraluje vybělená vlhkost: obloha je bledá, kukuřičná pole a hluboké lesy přímo tají vodou.
