Krásná Cécile De France pózuje s příruční cirkulárkou v tílku nasáklém krví! Francouzský horror Alexandra Aji je výbušnou směsí odkazů ke klasickým americkým krvákům typu Hooperova Texaský masakr motorovou pilou (The Texas Chain Saw Massacre), nebo Cravenova The Hills Have Eyes a francouzským smyslem pro vysoce estetický styl a erotické napětí.
Dvě studentky Marie (Cécile De France) a Alex (Maïwenn Le Besco) odjíždějí z města na venkov, aby se na statku Alexiných rodičů v klidu připravily na zkoušky. Tichá letní noc se ale změní v peklo, když se k domku jako černý slimák přišourá stará dodávka a z ní vystoupí tlustý vesnický zabiják ve žlutých montérkách a kšiltovce. Už v úvodu jsme ho viděli jak v autě kopuluje s uříznutou ženskou hlavou. Hraje ho Philippe Nahon, nezapomenutelný řezník ve filmech Gaspara Noého Zvrácený (Irreversible) a Seul contre tous. V Haute tension vrazil Nahon každý sval a každou kapku potu do toho, aby se zhmotnil v záporáka, před kterým by Darth Vader utekl k mamince. Vizáží připomíná Nahon upoceného policajta ze Zbytečné krutosti (Blood Simple) bří Coenů. Po většinu filmu mu ani nevidíme do tváře – strach nahánějí už jen jeho ublácené boty, funění, či vskutku řeznická figura. Jeho stará dodávka s korbou posprejovanou lidskou krví připomíná nekompromisní tiráckou cisternu ze Spielbergova Duelu - ocelový vrah.
A stejně jako ta cisterna, ani Nahon na scéně nikam nespěchá: tohle není žádné Americké psycho, tahle bestie s hlínou za drápy se řídí čistým zvířecím instinktem. Zabiják brutálně vyvraždí Alexinu rodinu, Alex samotnou spoutá a v očekávání pozdějších radovánek ji naloží do dodávky. Marie chce kamarádku zachránit. Z kuchyně se jí podaří sebrat OBŘÍ nůž, než ale Alex vymotá z řetězů, je zabiják zpátky. Marie naskakuje do dodávky a doufá, že bude moci Alex osvobodit cestou…
Filmem probíhá silný erotický náboj mezi oběma hrdinkami a je po krk nasycen krvelačností a šokující brutalitou. Cécile De France patří k nejpůvabnějším i nejnadanějším současným mladým herečkám. V Marii se neustále perou různé druhy strachu s odhodláním a krátkovlasá herečka je podává s vynalézavostí a jistotou. Maïwenn Le Besco dala Alex, vystresované „řezníkově“ oběti, potřebnou živelnost.
Alexandre Aja si zejména v zahřívacím kole střílí z diváckého očekávání filmové hrůzy a hromadí klasická horrorová klišé, která vtipně převrací: Marie se jde večer projít okolo domu. Spatří houpačku. Vidíme Marii, jak se houpe. Pak se vyhoupne z obrazu a když se sedátko vrací, zeje prázdnotou. Výhružná atmosféra houstne několik vteřin, pak ale zahlédneme Marii kráčet zpátky ke statku… Později se už režisér klišé nebrání (zavěšená baterka), protože rychle směřuje ke kritickému bodu Haute tension: k závěrečnému zvratu. Při sledování snímku se mi zdál absurdně chtěný až zbytečný, navíc jeho logika je velmi diskutabilní. Na druhou stranu zvrat strhává celou historku do mnohem zajímavější roviny. Upřímně, do tak zajímavé roviny, že ty všechny popraviště a jatka předtím mě přestaly zajímat.
Řemeslně je Haute tension na vysoké úrovni. Kameraman Maxime Alexandre volí ostré stíny a světla, atmosféru prostředí přetahuje barevným tónováním (oranžově přátelský soumrak, modře nemocniční úsvit). I speciální efekty od legendárního Giannetta De Rossiho (Duna) jsou až na pár momentů (zabití Alexiných rodičů) na špičkové úrovni.
