Nájemná vražda, která se nečekaně zkomplikovala, odstartovala v roce 1984 filmařskou kariéru bratří Coenů- film se jmenoval Blood Simple, v češtině poněkud zvráceně Zbytečná krutost a zaujal nejen noirovou zápletkou, ale především pohledem, který vyvrací zažité postupy a originální směsí absurdně syrového násilí a chytrého humoru. Vynalézavá kamera a bezvadně vybraní herci i prostředí pak dokázali vytvořit ojediněle hutnou atmosféru.
Tyto přednosti lemují celou tvorbu bratří Coenů, ačkoli v mnoha filmech výrazně odlehčují. Dokonce se dá říct, že na jeden „drsný“ film udělají bratři jeden až dva kusy přístupnější, letnější, sladší.
Mezi takové patří i Nesnesitelná krutost (Intolerable Cruelty).
Známým úskalím je, že zejména novější sladkosti bratří Coenů, jako např. The Big Lebowski, Bratříčku kde jsi? (Oh Brother Where Art Thou?) jsou slabší, než jejich ostřejší věcičky (Fargo, Muž který nebyl (Man Who Wasn’t There).
I tohle pravidlo pro Krutost platí. Bohužel.
Miles Massey (George Clooney) je právník přes rozvody. Má bezchybnou manikůru i zářivě bílé zuby. Dokáže vyhrát každý soud. Má všechno, ale chybí mu láska. To pozná, když se mu v kanceláři naaranžuje žena s milionářským jménem a nohama až na zem- Marylin Rexroth (Catherine Zeta-Jones). Marylin je -stále ještě- manželkou jednoho Masseyho klienta. I tuhle při Miles vyhraje a to po zlatě lačnící Marylin poněkud rozladí.Příběhu je omezením expozice bijáku, neboť scénář špatně odhaduje motivace hrdinů.
Zatímco Miles je do Marylin blázen a dal by jí všechno, ona chce jenom peníze. Dal by se z toho vytřískat tuhý řetězec naschválů a převozů, ale propagační vizuály sugerují, že půjde o nahořklou romantickou komedii. Inu, mají pravdu. Ač se pár naschválů a triků namane, finále rozluští i divák-začátečník na půl hodiny dopředu.
S tím souvisí i to, že kličky a smyky, nehody a náhody, u Coenů obvykle utvářející nezapomenutelné vyprávění, jsou v Krutosti přítomné spíše v prostředí soudu, zatímco příběh je až nepříjemně prostý.
Z hlediska hereckých výkonů jde o koncert. George Clooney se vyžívá v jemném parodování mužského svůdníka. Catherine Zeta-Jones exceluje rafinovaností. Všechny trumfy ale –poněkud příznačně- shrábne Billy Bob Thornton v epizodní roli ukecaného texaského naftaře.
Obraz je vyleštěný, hudba s ním ladí a střih nepoznáte od mrknutí oka.
Nesnesitelná krutost je podobný „průšvih“ jako Lebowski, nebo Bratříček. Od Coenů prostě čekám víc, než poměrně inteligentní mainstream. Jejich laťka visí výš.
