Je to film o páru, který se nesnášel, dokud se do sebe nezamilovali. Překvapivě mne odpuzoval až do zhlédnutí, ale pak se zdál celkem milý.
Už titul tohoto snímku prozrazuje obsah: někdo někomu něco nabídne. Nabízející je Margaret Tateová (Sandra Bullocková), úspěšná editorka velkého knižního vydavatelství, která se ocitne v nepříjemné situaci, kdy jí, jakožto Kanaďance, americké emigrační úřady zamítnou povolení k pobytu a práci. Margaret zírá na líného, neschopného kolegu, který ji zlomyslně okukuje, neboť získá její pozici. Oslněna náhlým nápadem prohlásí: To vůbec nevadí, protože já se vdávám za svého (amerického) sekretáře Andrewa Paxtona. Pak v krásném monologu vysvětlí, že se to nemá stávat, ale nestalo se to poprvé, že se někdo zamiloval v práci do podřízeného (a pohlíží přitom na své mužské šéfy).
Chudák Adrew (Ryan Reynolds) je zaskočen. Velmi touží po povýšení na editora, což závisí na Margaret, ale ví, že Margaret, ač schopná, výkonná a úspěšná, o něho nestojí. Lidské vztahy ji zajímají pouze profesionálně a není to osoba, se kterou by se žilo lehce. Andrew pochopitelně podlehne Margaretinu klidnému ujištění, že o nic nejde, za chvíli se rozvedou. Nikdy ale nic není tak lehké, jak se to zdá na začátku.
Režisérka Anne Fletcherová pracuje se scénářem Petera Chiarella, ale nejde o o originální nápad. Scénář je sbírkou již porůznu použitých motivů. V provedení vlastně také není nic nového (už Tracy s Hebrunovou to zkoušeli, a po nich celá řada dalších). Ale film působí nakonec mile prostě proto, že Sandra Bullocková tu představuje typ přirozeně schopné ženy, která v sobě tají lidské pochopení pro druhé – jen je třeba příležitosti, aby se projevilo. (Julie Robertsová tuto roli odmítla, když zjistila, že v dnešním ekonomicky slabém Hollywoodu jí nezaplatí tolik, kolik si řekne. Film tím získal; Sandra Bullocková se charakterově hodí na zamilovanou).
Ryan Reynolds v roli Adrewa ji schopně doplňuje. Andrew je totiž někdo úplně jiný doma na Aljašce než v kanceláři v New Yorku. A pak je tu skvěle zahraná Andrewova rodina: maminka (Mary Steenburgová), rozhodnutá udržet oba chlapy v rodině, tatínek (Craig T. Nelson), který se synem vždycky válčil, a naprosto skvělá a zábavná babička (Betty Whiteová, která ve věku 87 let září ve všech scénách). Pomáhá jim kameraman Oliver Stapleton, který film natočil v krásně romantických záběrech krajiny, moře a zvířat (Aljašku ale neuvidíte, točili to v Massachusetts a na Rhode Islandu). Prostředí kontrastuje s pestrobarevnou paletou lidskosti i hloupostí. Dohromady je to lehká, zábavná komedie, uvařenou z nepravděpodobného scénáře a omšelých nápadů.
Je škoda, že režisérka Anna Fletcherová nikdy nepřekročí hranice tzv. ženského filmu, kterých je v poslední době celá řada a všechny jsou na jedno brdo (shakespearovská „Kate“ potká svého milého a je „zkrocena“). Kupodivu se ono zkrocení dostavuje na filmovém plátně mnohem více než na televizních obrazovkách. Šéfující Glen Closeová a Kyra Sedwicková a jejich kolegyně ve vedlejších rolích nejenom nejsou kroceny, ale dokáží svým mužským spolupracovníkům jasně říci, že kvílení je na nic. Vlastně to ženy dokázaly už od Northern Exposure, kde Janine Turnerová byla více než rovnocennou partnerkou Roba Morrow, Peg Phillipová jako Ruth Ann měla stejně silnou pozici jako Maurice (Barry Corbin) a Cynthia Gearyová v roli kočky Shelley mnohokrát ukázala svému mnohem staršímu manželovi (hrál ho John Cullum), že ženská se nikdy nevzdává – a jemu to také nedovolí.
Ale to by bylo na jiný článek. Tady se zasmějete a nemusíte se namáhat přemýšlením. Je to prostě lehký letní film o lásce.
