V rumunských Karpatech natočil Antony Minghella velkolepou love-story z prostředí války Jihu proti Severu, jejíž přednosti jsou spíš technického, než uměleckého charakteru. Přesto je nutné vzdát autorovi hold za to, že dokázal překonat předprodukční problémy – studio MGM z 80 miliónového projektu vycouvalo 3 týdny před natáčením!
V příběhu milenců, které odloučila vojna, je hned z kraje jasný Mingellův rukopis. Máme tu neohroženou ženu, která provede hlavního hrdinu všemi nebezpečenstvími s přímo mateřskou péčí. Žena u Minghelly čeká/ léčí, zatímco muž se k ní vrací.
Cold Mountain je osada na Jihu, v severokarolinských horách. Reverend Monroe (zemitý Donald Sutherland) si sem přiváží dcerku Adu (Nicole Kidmanová), která sice umí latinsky, ale nedokáže zasadit mrkev. V radostné době před válkou to však nevadí. Ada se zakouká do místního borce Inmana (Jude Law), ztepilého jako jedle a plachého jak kolouch. Vzápětí přijde válka a Inman spolu s ostatními hochy vyrazí dát Yankeeům na budku („Do švestek doma“). Ada truchlí, ale slíbenou věrnost svědomitě stvrzuje dopisy, z nichž většina se k Inmanovi nikdy nedostane. Inman nepíše nic. Inman přemýšlí a koná.
V bitvě u Petersburgu je raněn a pod vlivem Adina dopisu uprchne z lazaretu. Vydá se na dlouhou a nebezpečnou cestu domů, během níž se k opuštěným a vilným kráskám chová jako pravý Jánošík a ke zlosynům jako Zorro mstitel. Zatím po kraji řádí milice, která popravuje dezertéry a Adě ku pomoci přibude na farmě Ruby, holka od rány (kapku násilná Renée Zellweger), která svou živelností významně oživuje dosud až hygienicky ošetřenou scénu.
Návrat do Cold Mountain je precizně odvedená práce, pokud jde o hru na jistotu. Režisér nenechává nic náhodě, emotivní záběr raději zpomalí a doplní hudbou oslazené dívčím zpěvem. Zlomy v dramatu jsou ostře řezané a čitelné. Válečné masovky připomínají barokní heroické obrazy. Proč ne, pokud jde o nejstřednější střední proud. Problém je, že Minghella bere Návrat do Cold Mountain jako film pro dospělé a film pro přemýšlení. Jestliže tohle byla příslovečná liška, pak režisér trefil Maryšku, neboť u Návratz do Cold Mountain přemýšlet nelze.
Především, celá historka je příšerně studená, podobně jako Minghellovy předchozí filmy. Zde prosím upozorňuji, že pokud se vám Anglický pacient líbil, pak věřím, že oceníte i Návrat do Cold Mountain. Ale divák nemá před válkou čas na porozumění osudovosti milenecké lásky. Když po výbuchu pevnosti kamera neomylně přistane na opečovávané fotografii Inmanovy milenky, je to kýč. Když pro zobrazení nenaplnitelné touhy režie přikročí ke zpomaleným záběrům holubice, která v kapli naráží do oken + Inman s holkou si mění významné pohledy + on pak ptáčka něžně lapí, je to kýč jak bič, ale opravdové city nikde.
Válečné běsnění se tváří zubatě, ale tím, že hlavní postavy zasahuje pouze s komiksovou silou, nemá šanci zasáhnout ani vás. Proč vlastně hoši do války jdou? Proč Ada tak dramaticky Inmana zaříká, aby nešel? Má nějakou zkušenost? A jaký má Inman důvod do války jít? Kdo ví. Minghella navíc nepobral moc smyslu pro humor, takže se snaží o vážné hrdinské citové drama, ale podle mě v podstatě nemá co říct. Jediný slušný moment přichází, když se oni dva konečně setkají a hrozí, že si sebe navzájem jenom vysnili.
Závěr je jak ze Strážné věže a já nechápu jedno – Ada tam mluví o tom, jak miluje jenom Inmana a nikdy nikoho jiného milovat nebude. Sakra!!! Jak to? Za celou dobu jí režisér do cesty nepřihrál žádného ostrého brouska, tak co má dělat, že. Ale nemůže alespoň dostat šanci tohle nahlédnout? Nemůže dostat šanci zamilovat se podruhé? Musí zůstávat tak otřesně věrná mrtvému a Bibli? A proč? Proč? Proč? Vždyť se ani neznali.
Nicole Kidmanová se snaží o rozpustilý projev, ale ve filmu hrají především její fyzické dispozice – té vysoké blondýně to sekne v sukni i v pistolnickém. Jude Law hází pohledy jak o pomoc, a snad to na ženskou část publika s mateřskými sklony funguje.
Kamera ctí aktuální počasí a střih zase význam figur. Funguje to pěkně, což o to. Ale kdo má vydržet tu nudnou a děravou vyprávěnku?
