Německý film pro náctileté se u nás v posledních letech prezentoval jenom obhroublými komediemi o klucích a holkách, kteří to chtěj taky. Přes zlínský festival filmů pro děti a mládež se však nyní do českých kin dostává snímek trochu jiný – kriminální romantická tragikomedie Modrooká Polly.
Polly Pinnová (odtažitá a rádoby drsná Susanne Bormannová) byla kdysi zlá holka. To už je ale minulost. Po dvou neradostných letech ve vězení pro mladistvé má totiž v úmyslu sekat latinu. Její plán je prostý a jednoduchý: najít si práci, byt a lásku. A přestože za svým cílem vykročí krokem rázným, cesta k němu bude zatraceně klikatá. Doma podporu očekávat nemůže: její rodina se totiž sestává z podivných individuí, kterým by soudný člověk nesvěřil ani přípravu slané vody. Jejich nevinné a v jádru roztomilé kousky by Polly ještě v pohodě zvládala. Jenže do podivné rodinné pohody u Pinnových zrovna razantně vstoupil grázlík Ronny (Matthias Schweighöfer, filmu dominující svou brutální živočišností) se svým plánem na dokonalý zločin a nezlomným odhodláním Polly svést, ať to stojí, co to stojí. A tak se všechny Pollyiny plány rozpadají jako domeček z karet. Ronny dělá Polly ze života peklo a úspěšně ji připraví o byt i o práci. A ani s láskou to nevypadá zrovna růžově. Začínající vztah s mladým detektivem Stefanem (nevýrazný a nudný Sebastian Ströbel) se přece jednoho nepříliš krásného dne musí ukázat jako pokus o sváření ohně s vodou.
Modrooká Polly je film jedním slovem rozpačitý. Pohlížet na něj lze hned z několika různých úhlů. Tím prvním je pohled obyčejného diváka. Pro něj je jedině škoda, že snímek není stejně rázný jako sama titulní hrdinka. Popravdě řečeno, tak roztříštěné dílko jako Modrooká Polly se do našich kin dostane jen málokdy. Zcela zásadním problémem je tematická a žánrová neujasněnost snímku. Jednotlivé žánry se tu střídají jako na kolotoči, s každou novou postavou se ocitáme ve zcela odlišném filmu. Na úvod se spolu s Polly a její vězeňskou spolubydlící Jale podíváme do vězeňského dramatu. Při Pollyině hledání nového zázemí navštívíme sociálně laděné drama, abychom se v rychlém střihu na její prapodivnou rodinu ocitli v krimikomedii jako od Guye Ritchieho (Sbal prachy a vypadni, Podfu(c)k). Policista Stefan nás i Polly uvítá v romantickém dramatu a s Ronnyho psychopatickým vyšilováním tu máme bezmála učebnicový thriller o dívce v ohrožení. Čert se v tom všem vyznej. Pokud bral režisér Tomy Wigand Modrookou Polly jako propagační snímek, kterým by ukázal, co všechno zvládne natočit, pak svůj úkol splnil bravurně. Jenže normální divák by se jistě s jedním dvěma žánry plně spokojil.
Co když je všechno jinak, mohl by ale namítnout nejeden intelektuál, a režisér Wigand myslel svou Modrookou Polly jako satiru na filmovou tvorbu a na životní styl mladé generace. Pozornější sledování odhalí podobnost struktury Wigandova filmu s hamburgerem. Tedy jídlem, jímž je hlavní hrdinka doslova posedlá. Vždyť Polly svou vysněnou práci nachází u světoznámého fastfoodu, nový byt slaví milovaným pokrmem – hamburgerem vlastnoručně připraveným a precizně nazdobeným. A její úhlavní nepřítel Ronny je pro změnu majitelem zaplivaného fastfoodového bistra. Modrooká Polly je vlastně takovým pomyslným filmovým hamburgerem, podstatou snímku je vrstvení jedné chutné přísady na druhou. A co střídání žánrů? Nemůžeme v něm nalézt paralelu v neustálém přepínání z jednoho televizního kanálu na druhý? Takto přece dnes sleduje televizi nejeden teenager. Modrooká Polly je vlastně perfektním průřezem současnými filmy o mladých a pro mladé. A místy se jí daří demaskovat plytkost a sebestřednost jejich životů.
Realista však musí intelektuála okamžitě napomenout. Veškeré úvahy o společenskokritickém rozměru Modrooké Polly jsou patrně kritikovým zbožným přáním. Neustálé brouzdání mezi filmovými žánry si lze snadno vysvětlit neochotou scenáristů spolupracovat se zkušeným dramaturgem, jenž by na podobné tvůrčí selhání dopředu upozornil. A hamburger? Ten je spíš pokusem přiblížit hlavní hrdinku uvažování fastfoodové generace než promyšleným symbolem, vystihujícím životní styl teenagerů.
