Kolikrát v životě jste si už řekli, že byste chtěli být v těle někoho jiného. Dospěli chtějí být dětmi, děti dospělými, fanoušci rockových hvězd chtějí být svým idolem, světoznámý herec, jsa mačkán v ranní frontě na rohlíky nadšeným davem fanoušků, by raději v klidu chodil do kanceláře. A puberťačka Anna by si hrozně ráda prohodila život se svou matkou Tess.

Komedie o tom, kterak se jeden člověk ocitne v těle toho druhého a naopak, patří k nejoblíbenějším a nejvděčnějším. Však se také tohoto námětu chopili filmaři hned několikrát. Abychom nechodili daleko, zmiňme například komedii Václava Vorlíčka Já nejsem já. Je to pochopitelné, zápletka výměny dvou osob nabízí nepřeberné množství komických situací a pokud je scenárista a režisér využijí, bývá zaděláno na opravdu zdařilou přehlídku vtipných situací.
Tvůrci rozebíraného snímku velmi prozíravě vsadili na kontrast naprosto odlišných charakterů. Psycholožka Tess Colemanová (Jamie Lee Curtisová), toť ztělesnění upjatosti. Má právě před svatbou a je to ukázkový suchar. Ze všeho nejvíc jí jde na nervy její dcera, středoškolačka Anna. Považte – chodí divně oblečená (Annin outfit byl inspirován vzhledem mladičké zpěvačky Avril Lavigneové), odmlouvá, je neustále po škole, pokukuje po „zcela nevhodném“ chlapci a navíc hraje a zpívá v rockové kapele. A když se po jedné jejich opravdu ostré „výměně názorů“ v čínské restauraci strhne zemětřesení, které ovšem zaznamenají ony dvě, je jasné, že ráno bude matku i dceru čekat velmi nemilé překvapení.

Z výše naznačených skutečností si lze udělat celkem jasný obrázek o tom, co se bude ve filmu dít. Samozřejmě, že Tess v těle Anny poučuje svoje spolužačky o tom jak se chovat k chlapcům, vysype ze sebe brilantní rozbor Shakespearova Hamleta, šokuje svým chováním Annina vyvoleného a podobně. Naproti tomu Anna v „dospěláckém“ těle a s matčinou kreditkou bujaře utrácí po obchodech, nechá si udělat piercing a vůbec si dopřává radostí, které jí jsou za normálních okolností upřeny. Samozřejmě, nic originálního, co by s vámi praštilo o zem. Jde jen o to, jak jsou tyto a jiné scény natočeny. Naštěstí Mark Waters plně slouží příběhu a místo zbytečných exhibicí je narežíroval tak, že jsou skutečně vtipné. Velkou zásluhu na tom mají hlavně představitelky hlavních rolí. Jamie Lee Curtisová je skvělá jaksi samozřejmě, ale Linsday Lohanová v roli její dcery je příjemným překvapením. Anna v jejím podání není žádný rozmazlený spratek, ani sígr na odstřel, nýbrž sympatická, kapku tvrdohlavá a svérázná „žába“, vystavující své okolí podrobnějšímu pozorování, než bývá v tomto věku obvyklé.

Nepřehlédnutelnou roli ve filmu hraje hudba. Jelikož Anna, jak již bylo řečeno, hraje v kapele, doprovází děj v podstatě neustále písničky amerických teen-rockových kapel. Mimochodem, k nejkouzelnějším okamžikům snímku patří zcela bezesporu scéna, kdy Tess, samozřejmě v roli Anny, „hraje“ na kytaru na jakési přehlídce lokálních uskupení. V této souvislosti není od věci podotknout, že snímek neopomíjí již klasickou chybu – kapela ve sklepě a na zmíněné přehlídce, kde se věru nedá předpokládat přítomnost kvalitního aparátu a dobrého zvukaře, hraje ve zvukové a interpretační kvalitě hodné poslechu CD.

To je ovšem pouze marginální výtka, jinak je film milou a sympatickou komedií, jako dělanou pro návštěvu kina ve dvou. Náladu v žádném případě nezkazí, spíše naopak.