Matrix můžeme vnímat různě. Někteří jej považují za akční „popcornovou“ zábavu, jiní za intelektuální podívanou, plnou filozofování, kde každý záběr (ať už dialogy nebo akční scény) má svůj hlubší smysl
Matrix můžeme vnímat různě. Někteří jej považují za akční „popcornovou“ zábavu, jiní za intelektuální podívanou, plnou filozofování, kde každý záběr (ať už dialogy nebo akční scény) má svůj hlubší smysl. Míra případného zklamání z pokračování Matrix Reloaded závisí i na úhlu pohledu. Reloaded je rozhodně „jiný“ film, než byla jednička. Nabízí opět úžasné akční scény, které doslova berou dech, ať jsou to sekvence kung-fu soubojů nebo vizuální smršť efektů (například při honičce na dálnici). Stejně dokonalá je i vizuální stránka filmu, na které si dali tvůrci opravdu záležet.
Horší je to s dialogy, a to především v první půlhodině. Místy jsem měla pocit, jako bych sledovala nějaké díly Star Treku i s různými patetickými výroky. Korunu všemu pak nasadil projev Morphea před obyvateli Zionu, jenž působí až směšně. Vůbec celá část odehrávající se v Zionu tu příliš nefunguje a značně zdržuje rozjezd filmu. Nevýhodou Reloaded je i fakt, že končí ve chvíli, kdy všechny otázky jsou teprve nadhozené (zbytek bude dořešen až v dalším díle Matrix Revolutions), a příběh díky tomu nedává tak úplně smysl. Zbude tu jen plno myšlenek, které divák není schopen plně vstřebat a pochopit – rozhodně ne napoprvé. První Matrix byl „intelektuálně“ mnohem stravitelnější, možná i proto, že vše podstatné bylo na konci vyřčeno a nezůstal jen rozpracovaný příběh jako v Reloaded.
I přes všechny výtky, které k pokračování výjimečného snímku mám, je Matrix Reloaded úchvatnou akční podívanou. Chybou by ale bylo očekávat od něj stejný film (i stejně dokonalý), jako byl první Matrix. Jednička to prostě není.