Stále ještě nová hollywoodská tvář se na vrchol drápe zásluhou romancí (A co když je to pravda?, Co je šeptem…) i kriminálních dramat a thrillerů (Piková trojka, Zodiac). Dokonce i na svém charismatu už dokázal tento donedávna nenápadný herec zapracovat. Dalšímu růstu Ruffalovy obliby u diváků už nic nebrání...
Mark Alan Ruffalo (nar. 22. listopadu 1967) pochází z malého městečka Kenosha, stát Wisconsin. K herectví jej to táhlo už během dospívání. S čerstvým středoškolským diplomem v kapse zamířil do Los Angeles. Navštěvoval herecké kurzy u věhlasné lektorky Stelly Adlerové (jedním ze spolužáků byl tehdy Benicio Del Toro). Dlouho nalézal uplatnění pouze na divadle. Jeho domovským souborem se stala losangeleská Orpheus Theatre Company. Několik her rovněž napsal a zrežíroval. Uznání odborných kruhů si vysloužil zejména v dramatech Kennetha Lonergana Betrayal by Everyone a This Is Our Youth, za to druhé byl v roce 1997 ověnčen Theatre World Award. Popularitu a s ní spojené vysoké honoráře mu mohl přinést pouze film. Vyzkoušel si žánrové snímky nevalné hodnoty (horory Mirror, Mirror II: Raven Dance, 1994, nebo Dentista, 1996), v žádném z nich však výrazněji nezaujal. Další jeho kroky vedly do televize. Přes ni a následnou sérii nezávislých dramat se pomalu začal zapisovat do diváckého povědomí.
Televizní kariéra Marka Ruffala započala rolemi v krátkodechých seriálech Arresting Behavior a Middle Ages (oba 1992). Také později jeho seriálové účinkování nedopadlo příliš slavně – když v roce 2000 získal hlavní roli v policejním The Beat, pořad byl po osmi epizodách zrušen. My jsme ho mohli spatřit v jednom z dílů krimisérie Směr Jih (1994). Pochvaly se dočkal hlavně za melodrama Stalo se o Vánocích (1997), kde ztělesnil dobrosrdečného sekuriťáka Berta, a životopisné drama Mág Houdini (1998), v němž se blýskl úlohou bratra slavného iluzionity Thea.
O něco lépe dopadla Ruffalova sázka na „malé“ nezávislé projekty. Zde ho nacházíme v několika výrazných snímcích, které to dotáhly na festival Sundance a poté i do mezinárodní distribuce. Navíc se poprvé může poměřit s výraznými hereckými osobnostmi – a v tomto srovnání si nevede nejhůř. Válečné drama s Tobeym Maguirem Jízda s ďáblem (1999) znamenalo pouze drobnou roličku. Také v retru Klub 54 (1998) se spíš jen mihl. Vše si ale vynahradil komedií o záměně identity Kasaři (1998). Ruffalo byl profesionálním zlodějem, Steve Zahn a Sam Rockwell ztělesnili kriminálníky domnělé. A všichni dohromady rozehráli sérii zmatků a omylů.
Od okamžiku, kdy si Ruffalo může své úlohy vybírat, jsou ústředním tématem jeho filmů vztahy, rodinné i milostné. Během svého „nezávislého“ období mají snímky, které volil, ještě shanu o autentický popis života. Později se ale Ruffalo stane hvězdičkou romantických komedií, navíc jsme jej vídali spíš v těch povrchních a nenápaditých. Do herecky vděčnějších časů patří zejména rodinné drama Na mě se můžeš spolehnout (2000), při jehož natáčení se Ruffalo setkal se „svým“ dramatikem Kennethem Lonerganem, toho času autorsky debutujícím ve filmu. Ruffalo zde profiluje věčně nezodpovědného Terryho, jenž komplikuje život své sestře Sammy (Laura Linneyová).
Lásku stihl Ruffalo prozkoumat snad ve všech jejích podobách. Coby sexuálně roztoužený Stan se představil v antiromaci Věčný svit neposkvrněné mysli (2004). V melodramatu Můj život beze mne (2003) se Ruffalův hrdina stává objektem touhy pro smrtelně nemocnou Ann (Sarah Polleyová). To hrdinové dramatu XX/XY (2002) na svobodomyslné mládí už jenom vzpomínají. A v psychologickém dramatu Už tady nebydlíme (2004) jsme mohli sledovat rozpad partnerství, navíc doprovázený nevěrou. Paralelně však probíhal také závod umístit Ruffala do co nejzoufalejší romance. Hraje pilota, o něhož bojují dvě začínající stewardky, (Letuška 1. třídy, 2003) anebo chlapíka, kterého si zamiluje kouzlem proměněná teenagerka (Přes noc třicítkou, 2004). Nejlepší dojem zanechal coby osamělý architekt, zamilovaný do ducha mladé ženy (A co když je to pravda?, 2005).
Prvoplánovému akčnímu hrdinství se Mark Ruffalo dosud stíhá vyhýbat. Vždyť i v psychologickém thrilleru Piková trojka (2003) byl spíš za machistického milovníka nežli protřelého detektiva. Přesto jsme ho už párkrát viděli přitvrdit. Patřil k vedlejším hrdinům vězeňského dramatu Poslední pevnost (2001) i válečného Kódu Navajo (2002). Viděli jsme jej jako jednoho z policistů pasoucích po nájemném vrahovi (Tom Cruise) v thrilleru Collateral (2004). Výrazný prostor dostává jako sanfranciský detektiv David Toschi, posledlý pátráním po věhlasném masovém vrahovi, v dramatické rekonstrukci Zodiac (2007). Ale i zde se ale zdráhá proměnit v drsňáka. Skutečný Toschi údajně inspiroval filmové legendy jako jsou McQueenův Bullit nebo Eastwoodův Drsný Harry, Ruffalo svého hrdinu pojímá spíš coby rozpačitého vyšetřovatele à la Falkův detektiv Columbo.
Mark Ruffalo sice nepatří k nejtvárnějším aktérům současnosti, opakování hereckých stereotypů od něj ale nečekejme. Jeho výkony jsou o to obdivuhodnější, že ještě v roce 2002 bojoval o život a po operaci mozkového nádoru měl načas ochrnutou tvář. Dnes už se opět těší plnému zdraví. A patrně také spokojenosti. Jeho kariéra vzkvétá a na podzim 2007 by se Ruffalo a jeho manželka, herečka Sunrise Coigneyová, měli dočkat už třetího potomka.
