Po pár letech jim to ve vztahu začne skřípat a Gerwigová začne spřádat plán, jak Hawkea vrátit k Mooreové, ale aby nebylo poznat, že to celé tak naplánovala.

Nutno podotknout, že tento malý, nezávislý filmeček není zdaleka jen o onom plánu, ale také o spoustě věcí kolem, které blízce i vzdáleně souvisejí se vztahy, dětmi a intelektuálními spisovateli s vnitřními konflikty.

Z předchozí filmografie režisérky Rebeccy Millerové to vypadá, že se tvůrkyně nezávislých intelektuálních dramat rozhodla natočit pro změnu něco totálně odlehčeného, a povedlo se jí to až překvapivě dobře. Něco takovéhohle bych očekával od filmů Woodyho Allena (a asi už se nedočkám, protože mistr už je mentálně někde jinde, možná na dovolené).

Především musím vyzdvihnout, jak dobře je film obsazený a jak precizně má nadefinované své postavy. Všechny tři jsou tou přesně správnou směsí karikatury a lidskosti, takže se jim můžeme smát, ale současně chápeme jejich trable (nakonec se ukáže, že žádný z nich není tak úplně svině).

Dějové zvraty nejsou nic extra originálního, leckterou pointu odhadnete předem, ale naštěstí je ve filmu dost různých drobností, které vám udrží úsměv na tváři a teplo u srdce (nebo v kalhotech).

Za zmínku stojí také občasné režisérské vychytávky, když je film zdánlivě bez ladu a skladu prokládán kratičkými párvteřinovými mini-epizodkami ze života obyvatelů New Yorku (nijak nesouvisející s hlavní zápletkou a hlavními hrdiny). Vůbec je New York v tomto filmu zabírán zajímavým způsobem, který působí čerstvě, i když jste viděli už stovky filmů, odehrávající se v této metropoli.

Je to prostě "Malá, příjemná, odlehčená komedie", což mi vlastně připadá jako docela velká chvála, když se podívám, jaké hrůzy se objevují v našich kinech.

Hodnocení: 70%