V povědomí diváků je Maggie Gyllenhaalová zapsána hlavně jako sestra Jakea Gyllenhaala. Mladá herečka ale už přesvědčila o svém mnohostranném talentu. V titulní úloze sadomasochistické romance Sekretářka (2002) se objevila jako subtilní svůdná dívka, v sociálním dramatu Sherrybaby (2006) se naopak prezentuje rolí tvrdé kriminálnice. I přes svoji introvertně jemnou, takřka nenápadnou tvář ztělesňuje hlavně ženy podléhající vášním.
Maggie Ruth Gyllenhaalová se narodila v New Yorku dne 16. listopadu 1977 – a snad už tehdy jí bylo herectví dáno do vínku. Stejně jako jejího o tři roky mladšího (a zatím o poznání úspěšnějšího) bratra Jakea Gyllenhaala ji totiž rodiče zasvěcovali do světa divadla a filmu už od dětství. Otec, filmový režisér Stephen Gyllenhaal, ji navíc umožnil nejen herecký debut (drobná rolička v psychodramatu Vodní země, 1992), ale posléze jí svěřil ještě další menší úlohy: Maggie se objevila rovněž v jeho thrilleru Shattered Mind (1996), maloměstské komedii Tráva je zlatej důl (1998) nebo v melodramatech Život ve lži (1998) a Resurrection (1999). Nechyběla ani v „rodinném“ filmu Gyllenhaalových, romantickém dramatu Nebezpečná žena (1993) – otec režíroval, matka Naomi Fonerová napsala scénář a produkovala, Maggie s Jakem se mihli před kamerami. Přestože Maggie Gyllenhaalová projevovala herecké nadání už odmala a díky rodičům mohla mít cestu ke slávě vydlážděnou, její počátky byly překvapivě skromné. Vysvětlení je ale nasnadě: na léta 1995 až 1998 se vrátila z Los Angeles zpět do rodného New Yorku, aby zde na Columbia University vystudovala obory východní náboženství a literatura. Základy tradičního hereckého vzdělání pak nabyla během letní stáže v londýnské Royal Academy of Dramatic Arts. Řádně a naplno se tedy herectví Gyllenhaalová věnuje vlastně až s příchodem nového tisíciletí.
Velkofilmy na herecké dráze Maggie Gyllenhaalové nehledejme – zvolila si totiž cestu nezávislých projektů, které jí poskytují mnohem pestřejší příležitosti. Poprvé na sebe upoutala pozornost menší rolí neurotické Miry, toužící po kariéře televizní hlasatelky, v jinak nevýrazné hořké komedii The Photographer (2000). Pověst herečky pro „podivné“ úlohy získala coby maskérka se satanistickými sklony v nevydařené parodii Šílený Cecil (2000). Následně podpořila svého bratra Jakea v jeho zlomovém snímku, depresivní sci-fi Donnie Darko (2001), když se představila coby sestra ústředního hrdiny, pravidelně si dobírající svého mlčenlivého a psychicky nevyrovnaného sourozence. A že je její volba rolí v provokativních titulech tou správnou, ukazují dvě eroticky laděné komedie: zatímco ta konvenčnější z nich, 40 dní a 40 nocí (2002) s Joshem Hartnettem, z průměru nijak nevybočila, ta originálnější, Sekretářka (2002), naopak Gyllenhaalové nabídla úlohu doslova průlomovou. Mladá herečka zde ztělesnila emotivní Lee Hollowayovou, pro kterou je submisivita životní přirozeností. Romance, jež si plně zasluhuje přízvisko sadomasochistická, byla v záplavě feministicky korektních snímků svěžím větrem – a Gyllenhaalové přinesla odvaha přijmout tuto provokativní roli nominaci na Zlatý glóbus.
Ve výjimečných případech je Maggie Gyllenhaalová ochotna chopit se třeba jen malinké roličky – sen účinkovat ve snímku podle scénáře Charlieho Kaufmana si tímto způsobem splnila hned dvakrát. Krátce po sobě jsme ji totiž mohli spatřit v Jonzeho Adaptaci (2002) i Clooneyho Milujte svého zabijáka (2002).
Do úloh extravagantních, sexuálně i emocionálně otevřených žen Gyllenhaalovou popostrčila zkušeně se tvářící Giselle v retru z dívčí internátní školy Úsměv Mony Lisy (2003). Obdobné role sice nacházíme ve filmografii Gyllenhaalové už dříve, teprve tento prestižní snímek ji však v obdobných rolích bezmála ukotvil. My jsme ji viděli jako pekařku-anarchistku Anu, jež probudí vášně v upjatém úředníčkovi Haroldovi (Will Ferrell), v intelektuální hříčce Horší už to nebude (2006). Za emocionálně vypjatou úlohu narkomanky Sherry, jež se vrací z vězení a ráda by se ujala své malé dcerky, v sociálním dramatu Sherrybaby (2006) byla oceněna na filmovém festivalu v Karlových Varech a rovněž byla nominována na Zlatý glóbus. V jedné z povídek ve snímku Paříži, miluji tě (2006) pak Gyllenhaalová zosobňuje americkou herečku na drogovém tahu francouzkou metropolí.
Spořádanou ženušku Gyllenhaalová ztělesnila snad jedině ve Stoneově připomínce událostí 11. září World Trade Center (2006), kde představuje manželku jednoho ze záchranářů, kteří zůstali uvězněni pod troskami „Dvojčat“. Mnohem spíše než tento patetický velkofilm ale světonázor Gyllenhaalové zachycují dva menší filmové projekty, které si všímají světa po tragických událostech v New Yorku a ve Washingtonu. Tím prvním je psychologické drama Osobní prohlídka (2004), jež nabízí pohled na nevybíravé metody výslechu osob podezřelých z terorismu, druhým pak freska několika lidských osudů The Great New Wonderful (2005) – oba značně kritické k současnému směřování Ameriky. A oba bezezbytku naplňující představu o filmových projektech, jež si Gyllenhaalová obvykle vybírá. Americký zmar naznačuje také comicsová podívaná Temný rytíř (2008) - to je snad jediné spojení, které lze najít mezi tímto velkofilmem a předchozími projekty Gyllenhaalové. Ta se zde objevuje jako státní zástupkyně Rachel Dawesová.
Životním partnerem Maggie Gyllenhaalové je herec Peter Sarsgaard, pro něhož je láska k nezávislým, převážně společenskokritickým, projektům stejně typická, jako je k tomu u Gyllenhaalové. Spatřit jsme jej mohli třeba v životopisu Kinsey nebo protiválečném Mariňákovi. Od října 2006 jsou Sarsgaard a Gyllenhaalová rodiči dcerky Ramony.
