Frank Martin (Jason Statham) patřil k nejlepším kurýrům na světě. Ve své černé limuzíně brázdil evropské silnice a doručoval zásilky, po jejichž obsahu ani původu se neptal. Už dvakrát zkoušel pověsit řemeslo na hřebík. Ale ve Frankově oboru se do důchodu obvykle neodchází po vlastních. Po dvou nečekaných zakázkách přichází fuška třetí. Po Kurýrovi (2002) a Kurýrovi 2 (2005) následuje Kurýr 3 (2008)…
Tentokrát se Frank opravdu snažil, aby zůstal mimo. Nepomohlo ani pár dobře mířených úderů, které měly gorilám pana Johnsona (Robert Knepper) vysvětlit, jak se věci mají. Franka k návratu po dobrém nepřimějí. Jenže když to nejde po dobrém… A tak se Frank znovu ocitá na cestě. Z francouzské riviéry vyjíždí směrem k Oděse. Na sedadle pro spolujezdce zrzka s východním přízvukem a jménem Valentina (Natalia Rudakovová). Oba mají na zápěstí náramek, který majiteli zkrátí život na minimum, pokud se od auta vzdálí na víc než dvacet metrů. V patách jsou jim ostří hoši, které za Valentinou poslal její tatínek (Jeroen Krabbé), toho času ukrajinský ministr životního prostředí, s nímž má pan Johnson nedokončené obchody. Tahle jízda bude pěkně divoká…
Luc Besson a jeho studio EuropaCorp už dvanáct let přesvědčují diváky, že klišé nejsou nutně doménou Hollywoodu. Trilogie Kurýr je výkladní skříní EuropaCorpu. Disponuje snad všemi atributy, které se Besson spolu s tradičním scenáristickým partnerem Robertem Markem Kamenem nebojí použít. Na obehranou kostru o krásné dívce v nesnázích a drsném chlapíkovi, kterému lumpové nedali na vybranou, navlékají obvyklé akční korálky. Ostrý střet s početným zástupem rváčů, automobilovou honičku a pořádně krkolomný, o to však efektnější závěr – tentokrát ve vlaku. Nebo jste už někdy viděli limuzínu projíždějící rychlíkem? Oliviera Megatona asi nečeká zářná americká kariéra jeho předchůdce na režijní stoličce Louise Leterriera. Po nevydařeném Hitmanovi (na němž se Megaton podílel jako režisér druhého štábu) si ale napravil reputaci. Od Bessona jistě další šanci dostane. Trojka sice zaostává za originálem, dvojku ale hravě překonává – především díky přímočaré akci.
Scénáři lze vytknout desítky nesmyslů, logiku od děje ovšem jistě nikdo nečeká. Film samotný provází řádka iritujících atributů. Hraje se tu na ekologickou notu, jež byla v roce 2008 tolik v módě (viz Quantum of Solace, Den, kdy se zastavila Země). Snímek je zjevně určen obdivovatelům laciné elegance; do očí bije product placement německých automobilek, nescházejí švihácké obleky, taneční muzika, dmoucí se poprsí a podobná pozlátka. Kurýr však nabral tento pochybný ráz už od prvního dílu. K četným podobnostem s Hitmanem patří použití veskrze nesympatické ruské krasavice, jež má za úkol obluzovat sveřepého hrdinu. Na rozdíl od Olgy Kurylenkové, která si mezitím jinými rolemi napravila pověst, debutující Natalii Rudakovové stejný úspěch nevěštím.
Velké herectví nečekejme ani od dvou dalších známých tváří. Robert Knepper maximum předvedl už v seriálu Útěk z vězení a nyní těží ze své jediné slavné role. Jeroen Krabbé dnes sbírá roličky mocipánů s falešným úsměvem. Objeví se i François Berléand v tradiční úloze inspektora Tarconiho.
Je tu ale především Jason Statham jako jeden z nejcharismatičtějších akčních hrdinů dneška. Postava Franka Martina je pro něho totéž, co je James Bond pro Seana Conneryho; bez Stathama by byla tato série poloviční (byla-li by to série…). Ale ani bez Kurýra by se Stathamova sláva nedotýkala hvězd. Odtažitý bojovník, který neplýtvá slovem, ale hláškou nepohrdne, syrový hrubián, který o požitkářství spíše mluví, než aby jej sám prožil. To je pravý Statham, všechny jeho ostatní úlohy v čele s Chevem Cheliosem (Zastav a nepřežiješ) nebo Jensenem Amesem (Rallye smrti) jsou jen odvozeninou. Frank Martin sice není Bond, ale ani Statham není zrovna Connery…
