"Jsem obyčejný člověk, co má nadobyčejnou práci", skromně o sobě tvrdí dnes patrně nejslavnější a nejlépe placená americká herečka Julia Robertsová. Její dosavadní herecká kariéra je jak vystřižená z návodu na americký ideál hvězdného vzestupu. Robertsová může zatím, alespoň ve své profesi, hovořit o velkém štěstí a stále gradujícím úspěchu, a to zcela zaslouženém.
Na svět přišla zkraje podzimu roku 1967. Otec (Walter Roberts) obchodník, s vášní pro herectví a psaní, matka (Betty Lou Robertsová) úřednice v kostele, jinak také nadšená pro herectví. V Atlantě společně řídí uměleckou dílnu pro začínající herce a tvůrce - Actors and Writers Workshop. Přestože všechny okolnosti tlačily Julii k hereckému povolání (nesmíme zapomínat, že i o jedenáct let starší bratr a o dva roky starší sestra se věnovali herectví), chvíli odolávala - důležitější pro ni byla láska ke zvířatům a touha stát se veterinářkou. Když byly Julii čtyři roky, rodiče se rozvedli, o šest let později otec umírá na rakovinu. Život na maloměstě začíná být pro Julii čím dál větším utrpením, hned po maturitě v roce 1985 utíká pryč, za bratrem do New Yorku. A ten ji, jako starší a zkušenější sourozenec už ví, jak se ve světě filmu a divadla pohybovat, definitivně obrací na dráhu filmové herečky. Napřed figuruje jako ta méně důležitá v druhořadých filmech, velmi záhy však přeskakuje o několik tříd výš a filmové herectví se pro ni stává jediným, a to velmi dobře placeným zaměstnáním.
První větší roli získává jako číšnice ve filmu pro mladší publikum Mystic Pizza (1988). Rok nato zkouší žánr melodramatu - jako diabetička Shelby, která pro záchranu dítěte obětuje svůj vlastní život ve snímku Ocelové magnólie; odsud pochází také její první nominace na Oscara za rok 1989. Zásadní průlom v kariéře přichází zanedlouho v podobě romantické komedie, která se dodnes úspěšně reprizuje ve všech televizích Pretty Woman (1990). Její život se pak mění stejně jako život postavy prostitutky Vivian, který Richard Gere v roli byznysmana obrátí v tomto filmu naruby. Robertsová získává první Zlatý glóbus a druhou nominaci na Oscara. Žánr romantické komedie sedí Julii, stejně tak jako jejím fanouškům, zdaleka nejlépe, nicméně mladá Robertsová nechce ustrnout, a tak se pouští do rolí všech druhů a žánrů.
Její postavení v Hollywoodu se utužuje sérií dalších snímků: psychothriller o gradující nenávisti s uzurpátorským manželem Noci s nepřítelem (1990), pak opět melodrama o vztahu s nevyléčitelně nemocným mladíkem Zemřít mladý (1991), jako studentka práv zamotaná do velkého politického odhalení vystupuje v dramatu Případ Pelikán (1993), zanedlouho přichází na svět další úspěšná komedie Pret-a-porter (1994). V kruhu romanticky laděných komediálních příběhů zůstává ještě nějakou dobu - Svatba mého nejlepšího přítele (1997), Druhá nebo první (1998), Notting Hill (1999), Nevěsta na útěku (1999), příjemným překvapením je také hostování ve filmu Woody Allena Všichni říkají miluji Tě (1996).
Další zlom, tentokrát oceněný Oscarem i Zlatým glóbem, přichází v podobě ekologicky angažovaného právnického dramatu Erin Brockovich (2000), což je alespoň do množství ocenění dodnes nejvýznamnější film. Poté se opět vrací ke komediím, které u publika zatím stále zabírají. Vyberme například Zlatíčka pro každého (2001), Dannyho parťáci (2001) i jejich pokračování Dannyho parťáci 2 (2004) anebo snímek Milujte svého zabijáka (2002). Objevuje se ale také v nemálo ambiciózních dramatech Úsměv Mony Lisy (2004), Na dotek (2004) či Soukromá válka pana Wilsona (2007). Po založení rodiny se k filmu vrací spíš jen nenápadně. Ovšem roli v podvodnicko-romantické komedii Dvojí hra (2009) po boku Clivea Owena si ujít nenechala.
Osobní život Robertsové, jak už to často bývá, nešel vždy zcela ruku v ruce s profesními úspěchy. Počínaje několika traumatickými zážitky v dětství, konče u řady neúspěšných vztahů. Poprvé se vdala jako šestadvacetiletá, vzala si o deset let staršího zpěváka a herce Lyle Lovetta, manželství však vydrželo něco málo přes rok. Množství partnerů (většinou z hereckého prostředí), se kterými Julia pokoušela své štěstí, je během několika let jen těžko spočitatelné na prstech jedné i druhé ruky - za všechny jmenujme hvězdu seriálu Přátelé Matthew Perryho. Podruhé se vdala za kameramana Daniela Modera (potkala ho během natáčení Mexičana v roce 2001), který opustil svou stávající ženu, aby se s Robertsovou mohl v létě roku 2002 - doufejme, že šťastně - oženit. V listopadu 2004 se jejich rodina rozrostla rovnou o dva členy, když se Robertsové narodila dvojčata - syn Phinnaeus a dcera Hazel. V červnu 2007 do rodiny ještě přibyl syn Henry Daniel.
