Patří ke generaci mladých anglických herců, kteří výrazně uspěli v Hollywoodu. Do povědomí se filmovým fanouškům zapsal především rolemi sobeckých frajírků. Právě takového ho pamatujeme například ze snímků Oscar Wilde, Půlnoc v zahradě dobra a zla či Talentovaný pan Ripley.
David Jude Law se narodil 29. prosince 1972 v Londýně. Rodiče (společně dnes řídí vlastní divadelní společnost) brávali Juda do divadel již od útlého dětství a ten brzy zatoužil věnovat se herectví i aktivně. Od dvanácti let účinkoval v National Youth Music Theatre (například v muzikálu Andrewa Lloyd-Webbera a Tima Rice Josef a jeho skvostný plášť), později získal díky muzikálu The Tailor of Gloucester první zkušenosti v televizi. Po střední škole se Jude Law definitivně rozhodl pro hereckou kariéru a přijal nabídku na účinkování v britské soap-opeře Families (1990-1993). V roce 1992 se navíc Law vrátil na divadelní jeviště a díky krátkému snímku The Crane (1992) si poprvé vyzkoušel také filmové herectví. V celovečerním filmu se poprvé objevil až o rok později ve futuristické vizi režiséra Paula Andersona Shopping o partičce teenagerů zabíjejících nudu v ulicích velkoměsta. V tomto podprůměrném thrilleru se Law sešel nejen s Jonathanem Prycem či Seanem Beanem, ale i se svou budoucí manželkou Sadie Frostovou. Neúspěch filmu však Lawa přiměl k návratu na divadelní scény. Velkou pozornost si vysloužil výkony na scéně National Theatre v Cocteauově hře Hrozní rodiče, byl za ně dokonce nominován na prestižní cenu Laurence Oliviera. Hned při svém broadwayském debutu pak Law zazářil po boku Kathleen Turnerové v dramatu Indiscretions (1995) a získal nominaci na cenu Tony.
Již v roce 1996 dostal Jude Law první nabídku z Hollywoodu, romantické drama Má mě rád, nemá mě rád s Claire Danesovou však propadlo. Již v roce následujícím ale získal Law role v několika pozoruhodných snímcích. V životopisném Oscaru Wildeovi zazářil v úloze spisovatelova mladého milence Bosieho, který se stal důvodem Wildeova pádu. Ve hvězdně obsazeném dramatu z koncentračního tábora Bent měl pouze v epizodní roli. Komorní sci-fi Gattaca i v Eastwoodově adaptaci románu Johna Berendta Půlnoc v zahradě dobra a zla (zde coby násilnický milenec bohatého obchodníka se starožitnostmi) podal Law výkony, kterými se zapsal do povědomí divákům po celém světě. Následná sázka na trojici nezávislých snímků však nevyšla: na romanci Music From Another Room, drama Poslední střih (opět se Sadie Frostovou) či thriller Tajemství krokodýlů (vše 1998) si dnes vzpomene málokdo. To drama režiséra Anthonyho Minghelly Talentovaný pan Ripley naopak patří k nejzajímavějším a nejúspěšnějším titulům Lawovy kariéry. Za úlohu bohatého amerického mladíka Dickieho Greenleafa, který okouzlí titulního antihrdinu v podání Matta Damona, získal Law první oscarovou nominaci a cenu BAFTA.
Krátce po svém velkém hereckém úspěchu se Jude Law poprvé postavil také za filmovou kameru a zrežíroval segment z televizního snímku Tube Tales (1999). Sci-fi režiséra Davida Cronenberga eXistenZ (1999) o virtuální realitě se pak stalo prvním produkčním počinem společnosti Natural Nylon (tu společně s Lawem a Frostovou založilo několik hereckých přátel včetně Ewana McGregora). Stejný producentský tým stál také za dalším filmem s Lawem v hlavní roli, kriminálním dramatem Love, Honour and Obey (2000). Vzápětí po těchto skromných snímcích vsadil Law na role v několika velkoprodukcích. Jeden z nejdražších evropských filmů, válečné drama Nepřítel před branami (2001), však nedokázal naplnit vysoká očekávání tvůrců. Zklamáním byl i pinocchiovský příběh Stevena Spielberga A.I.- Umělá inteligence (2001) o putování polidštěného robota (Haley Joel Osment) za svou „maminkou“. Law však v tomto filmu podal v úloze robotického společníka Gigola Joe jeden ze svých nejlepších výkonů, za který byl oceněn nominací na Zlatý glóbus. V adaptaci grafické novely Maxe Allana Collinse Road to Perdition (2002) se Law blýskl ve vedlejší roli bezcitného nájemného zabijáka. Další oscarovou nominaci si Law vysloužil za drama Návrat do Cold Mountain (2004). Jedná se o pouť dezertéra z bojů války Jihu proti Severu do svého domova v Severní Karolíně.
Poslední snímky představují Juda Lawa jakožto uhlazeného gentlemana. Jedním z nich je dobrodružný snímek Svět zítřka - kde se představuje jako hrdinný pilot v duchu zlaté éry Hollywoodu. Zkrátka hrdinu, jakého hrávával třeba Errol Flynn. A právě tuto někdejší hereckou hvězdu ve Scorseseho životopisu Howarda Hughese Letec. A novodobí floutci mu taky nejsou cizí - jako třeba ve Zlatíčku (remaku komedie Alfie s Michaelem Cainem), v dramatu Mikea Nicholse Na dotek (vše 2004) nebo v romanci Prázdniny (2006). Připomeňme v této souvislosti i thriller Slídil (2007), tedy další snímek, v němž podědil úlohu po Michaelu Caineovi.
V posledních letech naznačuje odklon od frajírků k zodpovědným mužům - totéž pak platí i o architektu Willovi z posledního Minghellova snímku Dveře dokořán (2006). Milostně-melodramatické období Juda Lawa pokračuje snímkem Moje borůvkové nebe (2007).
V dětské dobrodružné komedii Řada nešťastných příhod (2004) se navíc chopil úlohy vypravěče.
