Když se v Guangzhou v jižní Číně narodil na prvního máje roku 1946 Yusen Wu, asi nikdo netušil, že na svět se právě dostal člověk, který významnou měrou ovlivní chod celosvětového (čili hollywoodského) filmového showbussinesu. Yusen Wu alias John Woo, měl ovšem to štěstí, že se velmi brzy jeho rodiče přestěhovali do Hong Kongu.
Tam také v roce 1969 zahájil svojí filmovou kariéru coby pomocný režisér, když pracoval u produkční firmy bratří Shawů. Jeho výrazný talent ale velmi brzy šéfy studia zaujal a tak mu už o čtyři roky později svěřují režii filmu nazvaný Mladý drak. Od té doby točí John Woo, případně John Wu, Wu Hsiang-Fei, Yu-Sam Ng nebo Wu Yu-Sheng, což jsou všechno jména, pod nimiž se objevil v titulkách, jeden až dva filmy ročně. A to všechno proto, aby se v roce 1986 celosvětově proslavil snímkem Ying huang boon sik, známým především pod svým anglickým titulem A Better Tomorrow (u nás Lepší zítřek).
V roce 1989 definitivně dobývá Ameriku filmem Killer a roku 1993 si coby první z hongkongských režijních hvězd odbývá hollywoodskou premiéru Živým terčem s Jean-Claude van Dammem v hlavní roli. Projevuje se sice neznalost hollywoodské mašinérie a prolomit zaběhané bariéry natáčení akčních scén se Johnovi Woo úplně nepodaří, ale na seznámení se s možnostmi, jaké Amerika nabízí, to bohatě stačí. A tak po tříleté přípravě vzniká Operace: Zlomený šíp, velmi povedený akční snímek s Johnem Travoltou a Christianem Slaterem, který dává tušit, že kombinace hongkongského a hollywoodského akčního žánru může přinést zatím netušené výsledky.
Asi nikdo však nečekal, že se objeví tak brzy. Protože už o rok později se v kinech objevuje Tváří v tvář, nejen podle mého názoru doposud nejlepší akční film všech dob. Bombastické akční scény střídají neuvěřitelně vypointované psychologické momenty, které vznikají záměnou tváří obou hlavních představitelů. Nutno ovšem podotknout, že divák musí přistoupit na hru, kterou s ním John Woo, John Travolta, Nicolas Cage a všichni ostatní rozehrávají, musí sám chtít uvěřit všemu co vidí. Zápletka totiž na rtech realistického pozorovatele vyvolává úsměv,ovšem o tom to všechno je - jak John Woo tvrdí: "Filmy vycházející z reálného světa nestojí ve většině případů za nic". Sluší se však na druhou stranu podotknout, že původně byl film Tvář v tvář napsán coby futuristická sci-fi ze vzdálené budoucnosti, ale John Woo je zarputilým nepřítelem i sci-fi žánru a tak se musel scénář přizpůsobit režisérovi.
Od premiéry Tváří v tvář celý svět čekal, co bude dalším velkým projektem Johna Woo. Překvapivě (a asi i chytře) se Woo stáhl trošku do ústraní a chopil se produkce, když přivádí do Hollywoodu své hongkongské kolegy, kterým pomáhá zabydlet se. Za všechny filmy, které pomáhá produkovat, snad uveďme alespoň dva, jež se objevily i u nás - Střelci na útěku a Big Hit. Do Ameriky přivádí i svého oblíbeného herce Yun-Fat Chowa, hlavního hrdinu Střelců na útěku. Pro kanadský televizní kanál natočil Woo akční snímek Blackjack s Dolphem Lundgrenem v hlavní roli, který již je u nás k dostání na videokazetách. A konečně, poté co se ani Oliver Stone ani Quentin Tarantino nerozhoupali k režii druhého dílu Mission: Impossible (2000), přijal John Woo tuto nabídku, možná hlavně proto, že se děj z velké části odehrává v Asii. V následných letech dvakrát překvapil, přijemněji válečným dramatem Kód Navajo (2002), méně pozitivně Výplatou (2003), natočené v nenáviděném žánru futuristické sci-fi. V roce 2008 se vrací do Číny, kde režíruje historické drama Red Cliff (2008). Podílel se též na projektu Neviditelné děti (2006).
Jako každý režisér má samozřejmě i John Woo svůj režisérský rukopis. Kritici, kteří si dali práci rozpitváním jeho filmů, upozorňují na časté prvky, které se v nich objevují - jeho hrdinové mají často pistole v obou rukou, často je na nabezpečí upozorní odlesky ve všem možném, jeden druhému hází zbraně, aby mu pomohl ze šlamastyky a často se v jeho filmech objevují také výstřely vyrušené bílé holubice, coby symbol míru, klidu a lásky. Režisér Quentin Tarantino, pro něhož je John Woo idol a nedostižný vzor, rád používá takzvaného "mexického příměří", což je situace, kdy si dva protivníci navzájem míří pistolemi do obličeje - situace, kterou John Woo podle všeho vymyslel.
Na závěr bych rád odcitoval větu právě Quentina Tarantina, která hovoří za vše. Zhruba v době, kdy točil Tarantino Gaunery a Woo ještě pracoval pouze v Hong Kongu, pronesl jistý produkční před Tarantinem nešťastnou větu: "Řekl bych, že John Woo by akční scény dokázal docela dobře natočit." Tarantinova odpověď zněla takto: "Docela dobře, hmm. Asi jako by nám tu Michelangelo docela dobře vymaloval strop."
